Vědci v americkém Kongresu

Volby do Kongresu Spojených států amerických jsou často spojovány s hodnocením politiky současného amerického prezidenta. V oblasti vědy, které Donald Trump příliš nefandí, vyvolaly volby v polovině jeho volebního období větší zájem než obvykle. Řadě vědců totiž došla trpělivost a ucházeli se o možnost aktivně se zapojit do politiky. V oblasti výzkumu a vývoje by mohlo nové rozložení sil především v dolní komoře přinést změny, či alespoň vyvolat konfrontaci v některých otázkách.

Snaha Donalda Trumpa připravit výzkum a vývoj o část prostředků z federálního rozpočtu sice skončila neúspěšně, jeho boj proti zkoumání klimatických změn se ale prozatím zdá být účinný. Negativně se to odráží především na Agentuře pro ochranu životního prostředí (Vesmír 97, 71, 2018/2). Nejen tyto kroky přiměly některé americké vědce k rozhodnutí kandidovat. O větší propojení vědy a politiky v tomto duchu se ve Spojených státech stará především organizace 314 Action, která podpořila velké množství kandidátů z vědeckého prostředí. Do Sněmovny reprezentantů se letos dostalo 11 ze zhruba 50 kandidátů s vědeckou kariérou v zádech.

Nejdramatičtější změny se očekávají ve sněmovním výboru pro vědu, vesmír a technologie. Místo republikána Lamara Smithe mu s největší pravděpodobností bude předsedat demokratka Eddie Bernice Johnsonová, která s politikou Donalda Trumpa ohledně vědy a klimatických změn zásadně nesouhlasí.Všechny snahy o změnu ale budou s největší pravděpodobností narážet na nevoli jak v Bílém domě, tak v Senátu. Nelze proto očekávat, že se Spojené státy znovu připojí k Pařížské dohodě. Nejen politiku ochrany životního prostředí ale mohou demokraté ovlivnit zejména díky tomu, že dle americké ústavy musí veškeré legislativní návrhy týkající se výdajů či daní projít Sněmovnou reprezentantů.

Vědavýzkum.cz