Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Lebka a hnáty

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 48, 2019/1

Na fotografii pořízené dalekohledem Gemini South v roce 2004 vidíme hned tři fáze zrodu nových hvězdných pokolení. Přezdívku „Lebka a zkřížené hnáty“ si mlhovina NGC 2467 vysloužila díky svému vzhledu na širokoúhlých snímcích.

Ty nejlepší podmínky pro pozorování hvězd našli astronomové v poušti Atacama na vrcholcích chilských And. Nejvýkonnější dalekohledy světa – VLT (Very Large Telescope, česky Velmi velký dalekohled) Evropské jižní observatoře – jsou umístěny na vrcholu Cerro Paranal, budoucí Extrémně velký dalekohled se staví na sousedním Cerro Armazones. Jiný obr, Gemini South, zase pracuje na Cerro Pachón s nadmořskou výškou 2715 m. Suchý vzduch tu dovoluje pozorovat vesmír nejen ve viditelném světle, ale také v infračerveném záření, které vlhkost v atmosféře částečně pohlcuje. Jasno je tu téměř po celý rok. Noci bez vhodných pozorovacích podmínek jsou tady zcela výjimečné.

Obří blíženci

Dalekohled Gemini se zrcadlem o průměru 8,1 metrů má, jak název napovídá, svého stejně obřího bratra. Podobně jako nebeští Blíženci, kteří představují známé souhvězdí severní oblohy, jsou dalekohledy Gemini „dvojčata“ téměř k nerozeznání podobná. Severní z bratrů, který se nachází na vrcholu havajské sopky Mauna Kea, je starší, první světlo zaznamenal v roce 1999, zatímco Gemini South o rok později. Oba dalekohledy jsou vybaveny nejmodernější záznamovou technikou, včetně adaptivní optiky, a provozuje je konsorcium organizací z pěti zemí z obou amerických kontinentů – USA, Kanady, Chile, Brazílie a Argentiny. Velká Británie se z finančních důvodů vzdala partnerství v projektu Gemini v roce 2007.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...