mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Lebka a hnáty

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 48, 2019/1

Na fotografii pořízené dalekohledem Gemini South v roce 2004 vidíme hned tři fáze zrodu nových hvězdných pokolení. Přezdívku „Lebka a zkřížené hnáty“ si mlhovina NGC 2467 vysloužila díky svému vzhledu na širokoúhlých snímcích.

Ty nejlepší podmínky pro pozorování hvězd našli astronomové v poušti Atacama na vrcholcích chilských And. Nejvýkonnější dalekohledy světa – VLT (Very Large Telescope, česky Velmi velký dalekohled) Evropské jižní observatoře – jsou umístěny na vrcholu Cerro Paranal, budoucí Extrémně velký dalekohled se staví na sousedním Cerro Armazones. Jiný obr, Gemini South, zase pracuje na Cerro Pachón s nadmořskou výškou 2715 m. Suchý vzduch tu dovoluje pozorovat vesmír nejen ve viditelném světle, ale také v infračerveném záření, které vlhkost v atmosféře částečně pohlcuje. Jasno je tu téměř po celý rok. Noci bez vhodných pozorovacích podmínek jsou tady zcela výjimečné.

Obří blíženci

Dalekohled Gemini se zrcadlem o průměru 8,1 metrů má, jak název napovídá, svého stejně obřího bratra. Podobně jako nebeští Blíženci, kteří představují známé souhvězdí severní oblohy, jsou dalekohledy Gemini „dvojčata“ téměř k nerozeznání podobná. Severní z bratrů, který se nachází na vrcholu havajské sopky Mauna Kea, je starší, první světlo zaznamenal v roce 1999, zatímco Gemini South o rok později. Oba dalekohledy jsou vybaveny nejmodernější záznamovou technikou, včetně adaptivní optiky, a provozuje je konsorcium organizací z pěti zemí z obou amerických kontinentů – USA, Kanady, Chile, Brazílie a Argentiny. Velká Británie se z finančních důvodů vzdala partnerství v projektu Gemini v roce 2007.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...