i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Pavoučí vzduchoplavci na elektrický pohon

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 488, 2018/9

Některé druhy pavouků využívají k transportu na velké vzdálenosti vlákna ze svých snovacích žláz, na nichž se mohou vzduchem přenést stovky kilometrů daleko. Pozorováni byli i ve výškách kolem čtyř kilometrů. Všeobecně se má za to, že využívají sílu větru a stoupavých proudů vznikajících v teplotním gradientu. Nový výzkum vrací do hry starší, alternativní či doplňující hypotézu, že se na pavoučí vzduchoplavbě podílí statická elektřina.

O roli elektrického potenciálu se spekulovalo už počátkem 19. století, protože pavouci zjevně létají i za bezvětří, ale nikdo tuto možnost netestoval. Až v roce 2013 se k ní vrátil fyzik Peter Gorham z Havajské univerzity, podle jehož výpočtů by takový způsob pohybu mohl fungovat. V atmosféře existuje trvalý gradient elektrického potenciálu mezi záporně nabitým zemským povrchem a kladně nabitou atmosférou. Za klidného, jasného dne dosahuje intenzita elektrického pole nad povrchem asi 120 Vm−1, za bouřky se zvyšuje na desítky kVm−1. Pokud se pavoučí vlákno nabíjí záporně, je zemským povrchem odpuzováno a tato síla může stačit k odlepení pavouka od země.

Experimentální výsledky nyní dodali biologové z Bristolské univerzity, kteří v laboratorních podmínkách studovali chování pavučenky (Erigone sp.) z čeledi plachetnatkovitých. V boxu postrádajícím vzdušné proudění vytvořili elektrické pole o intenzitě 1,25 kVm−1 a 6,25 kVm−1. Pavouci ho detekovali pomocí trichobotrií – jemných chloupků na končetinách. Natáhli nohy, vytrčili zadeček do vzduchu a někteří se vznesli. Když experimentátoři pole vypnuli, pavouci klesli k zemi. Zdá se tedy, že změny elektrického potenciálu pavouky nejen upozorňují na blížící se bouřku a větrné počasí, ale že statická elektřina let přímo umožňuje či alespoň usnadňuje.

Morley E. L., Robert D., Current Biology, DOI: 10.1016/j.cub.2018.05.057; Gorham P., arXiv:1309.4731

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...