Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Kdo kraluje Nobelovým cenám?

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 398, 2018/7

Jak si stojí jednotlivé státy v žebříčku nositelů Nobelových cen udělených za trojici vědeckých oborů? Záleží na tom, jaké měřítko zvolíme. Claudius Gros z Ústavu teoretické fyziky Goethovy univerzity ve Frankfurtu jich nabízí hned několik.

V absolutních číslech (do nichž jsou započítáni vědci podle jejich občanství v době ocenění, nikoli podle rodiště) vedou Spojené státy (269) s velkým náskokem před Velkou Británií (89), Německem (69) a Francií (31). V přepočtu na obyvatele (v roce udělení ceny) však patří první místo Velké Británii následované Německem, Spojené státy jsou až třetí, Francie čtvrtá. Dělil-li se vědec o cenu s jedním či dvěma kolegy, jeho země do statistiky získala pouze 1/2, resp. 1/3 ceny.

V této souvislosti je důležité vědět, že populace Spojených států vzrostla mezi roky 1901 a 2017 zdaleka nejvíce ze všech čtyř porovnávaných zemí (ze 76 na 327 milionů).

Gros se podíval i na trend „produktivity“ jednotlivých zemí v čase. Německo a Francie byly z tohoto pohledu na vrcholu v prvních letech udílení cen, od té doby to s nimi jde z kopce. Zvláště Německo by z celkových statistik vzešlo mnohem lépe, kdyby se Nobelovy ceny začaly udělovat o dvacet let dříve. Spojené státy zaznamenaly vrchol v roce 1972, od té doby jejich výkonnost poklesla 2,4 krát. Velká Británie zaznamenala výrazný pokles po roce 1980, kompenzovaný opětovným vzestupem po roce 1990.

Nobelovy ceny jsou však jen hrubým přiblížením vědecké kvality na úrovni států. Neudělují se například za informatiku, v níž jsou Spojené státy (a další země z nižších pater žebříčku) velmi silné, Francie je podobně silná v matematice.

Gros C., Royal Society Open Science, DOI: 10.1098/rsos.180167

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....