Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Kdo kraluje Nobelovým cenám?

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 398, 2018/7

Jak si stojí jednotlivé státy v žebříčku nositelů Nobelových cen udělených za trojici vědeckých oborů? Záleží na tom, jaké měřítko zvolíme. Claudius Gros z Ústavu teoretické fyziky Goethovy univerzity ve Frankfurtu jich nabízí hned několik.

V absolutních číslech (do nichž jsou započítáni vědci podle jejich občanství v době ocenění, nikoli podle rodiště) vedou Spojené státy (269) s velkým náskokem před Velkou Británií (89), Německem (69) a Francií (31). V přepočtu na obyvatele (v roce udělení ceny) však patří první místo Velké Británii následované Německem, Spojené státy jsou až třetí, Francie čtvrtá. Dělil-li se vědec o cenu s jedním či dvěma kolegy, jeho země do statistiky získala pouze 1/2, resp. 1/3 ceny.

V této souvislosti je důležité vědět, že populace Spojených států vzrostla mezi roky 1901 a 2017 zdaleka nejvíce ze všech čtyř porovnávaných zemí (ze 76 na 327 milionů).

Gros se podíval i na trend „produktivity“ jednotlivých zemí v čase. Německo a Francie byly z tohoto pohledu na vrcholu v prvních letech udílení cen, od té doby to s nimi jde z kopce. Zvláště Německo by z celkových statistik vzešlo mnohem lépe, kdyby se Nobelovy ceny začaly udělovat o dvacet let dříve. Spojené státy zaznamenaly vrchol v roce 1972, od té doby jejich výkonnost poklesla 2,4 krát. Velká Británie zaznamenala výrazný pokles po roce 1980, kompenzovaný opětovným vzestupem po roce 1990.

Nobelovy ceny jsou však jen hrubým přiblížením vědecké kvality na úrovni států. Neudělují se například za informatiku, v níž jsou Spojené státy (a další země z nižších pater žebříčku) velmi silné, Francie je podobně silná v matematice.

Gros C., Royal Society Open Science, DOI: 10.1098/rsos.180167

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné