Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Kdo kraluje Nobelovým cenám?

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 398, 2018/7

Jak si stojí jednotlivé státy v žebříčku nositelů Nobelových cen udělených za trojici vědeckých oborů? Záleží na tom, jaké měřítko zvolíme. Claudius Gros z Ústavu teoretické fyziky Goethovy univerzity ve Frankfurtu jich nabízí hned několik.

V absolutních číslech (do nichž jsou započítáni vědci podle jejich občanství v době ocenění, nikoli podle rodiště) vedou Spojené státy (269) s velkým náskokem před Velkou Británií (89), Německem (69) a Francií (31). V přepočtu na obyvatele (v roce udělení ceny) však patří první místo Velké Británii následované Německem, Spojené státy jsou až třetí, Francie čtvrtá. Dělil-li se vědec o cenu s jedním či dvěma kolegy, jeho země do statistiky získala pouze 1/2, resp. 1/3 ceny.

V této souvislosti je důležité vědět, že populace Spojených států vzrostla mezi roky 1901 a 2017 zdaleka nejvíce ze všech čtyř porovnávaných zemí (ze 76 na 327 milionů).

Gros se podíval i na trend „produktivity“ jednotlivých zemí v čase. Německo a Francie byly z tohoto pohledu na vrcholu v prvních letech udílení cen, od té doby to s nimi jde z kopce. Zvláště Německo by z celkových statistik vzešlo mnohem lépe, kdyby se Nobelovy ceny začaly udělovat o dvacet let dříve. Spojené státy zaznamenaly vrchol v roce 1972, od té doby jejich výkonnost poklesla 2,4 krát. Velká Británie zaznamenala výrazný pokles po roce 1980, kompenzovaný opětovným vzestupem po roce 1990.

Nobelovy ceny jsou však jen hrubým přiblížením vědecké kvality na úrovni států. Neudělují se například za informatiku, v níž jsou Spojené státy (a další země z nižších pater žebříčku) velmi silné, Francie je podobně silná v matematice.

Gros C., Royal Society Open Science, DOI: 10.1098/rsos.180167

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...