Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

550 Gt

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 395, 2018/7

Trojice autorů z Weizmannova ústavu v izraelském Rechovotu a z Caltechu prošla literaturu z různých biologických oborů a na jejím základě publikovala odhad celkového množství živé hmoty na Zemi a podílu jednotlivých skupin organismů a ekosystémů. Aby výsledky nezkresloval odlišný podíl vody v tělech různých organismů, výsledky uvádějí v gigatunách (1015 g) uhlíku.

Veškerý život na planetě podle tohoto nového odhadu obsahuje asi 550 Gt uhlíku. Z toho 80 % připadá na rostliny a 15 % na bakterie (na archea řádově méně). Autoři nicméně upozorňují, že odhady pro různé skupiny se v recentní literatuře od odhadů starších liší často i řádově a pro některé skupiny stále nemáme spolehlivá data, k výsledkům je tedy třeba přistupovat s opatrností. Nejistota panuje z důležitých skupin především u bakterií. Studie z roku 1998 odhadovala biomasu prokaryot na 350–550 Gt C, čímž by se bakterie a archea vyrovnaly rostlinám (DOI: 10.1073/pnas.95.12.6578), pozdější práce toto číslo výrazně snížily.

Na souši je biomasy o dva řády více než v oceánech (470 Gt proti 6 Gt). Prakticky veškerá rostlinná biomasa připadá na souš, většina živočišné je naopak v oceánech. S tím souvisí skutečnost, že v oceánech je pětkrát více konzumentů než producentů. Mořského fytoplanktonu je proti lesům velmi málo, primární produkcí se jim však vyrovná. Bakterie a archea jsou hlavně hluboko pod povrchem, kde je jejich metabolická aktivita často velmi malá, v extrémních případech se dělí jen jednou za několik tisíciletí.

Některé jednotlivé druhy, byť i drobných organismů, představují nezanedbatelný podíl na celkové biomase. Například na antarktický krill, korýše krunýřovku krillovou (Euphausia superba), připadá 0,05 Gt uhlíku – množství srovnatelné s člověkem a řádově přečíslující všechny ptáky dohromady (0,007 Gt).

Naprostou většinu živočichů (2 Gt) tvoří členovci (1 Gt) a ryby (0,7 Gt). Lidí (0,06 Gt) a hospodářských zvířat (0,1 Gt) je, vyjádřeno množstvím uhlíku, řádově více než všech volně žijících savců (0,007 Gt). Člověk svým působením významně snížil množství biomasy volně žijících savců (asi sedmkrát na souši a pětkrát v oceánech), ryb i rostlin.

Bar-On Y. M. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1711842115

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné