Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

550 Gt

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 395, 2018/7

Trojice autorů z Weizmannova ústavu v izraelském Rechovotu a z Caltechu prošla literaturu z různých biologických oborů a na jejím základě publikovala odhad celkového množství živé hmoty na Zemi a podílu jednotlivých skupin organismů a ekosystémů. Aby výsledky nezkresloval odlišný podíl vody v tělech různých organismů, výsledky uvádějí v gigatunách (1015 g) uhlíku.

Veškerý život na planetě podle tohoto nového odhadu obsahuje asi 550 Gt uhlíku. Z toho 80 % připadá na rostliny a 15 % na bakterie (na archea řádově méně). Autoři nicméně upozorňují, že odhady pro různé skupiny se v recentní literatuře od odhadů starších liší často i řádově a pro některé skupiny stále nemáme spolehlivá data, k výsledkům je tedy třeba přistupovat s opatrností. Nejistota panuje z důležitých skupin především u bakterií. Studie z roku 1998 odhadovala biomasu prokaryot na 350–550 Gt C, čímž by se bakterie a archea vyrovnaly rostlinám (DOI: 10.1073/pnas.95.12.6578), pozdější práce toto číslo výrazně snížily.

Na souši je biomasy o dva řády více než v oceánech (470 Gt proti 6 Gt). Prakticky veškerá rostlinná biomasa připadá na souš, většina živočišné je naopak v oceánech. S tím souvisí skutečnost, že v oceánech je pětkrát více konzumentů než producentů. Mořského fytoplanktonu je proti lesům velmi málo, primární produkcí se jim však vyrovná. Bakterie a archea jsou hlavně hluboko pod povrchem, kde je jejich metabolická aktivita často velmi malá, v extrémních případech se dělí jen jednou za několik tisíciletí.

Některé jednotlivé druhy, byť i drobných organismů, představují nezanedbatelný podíl na celkové biomase. Například na antarktický krill, korýše krunýřovku krillovou (Euphausia superba), připadá 0,05 Gt uhlíku – množství srovnatelné s člověkem a řádově přečíslující všechny ptáky dohromady (0,007 Gt).

Naprostou většinu živočichů (2 Gt) tvoří členovci (1 Gt) a ryby (0,7 Gt). Lidí (0,06 Gt) a hospodářských zvířat (0,1 Gt) je, vyjádřeno množstvím uhlíku, řádově více než všech volně žijících savců (0,007 Gt). Člověk svým působením významně snížil množství biomasy volně žijících savců (asi sedmkrát na souši a pětkrát v oceánech), ryb i rostlin.

Bar-On Y. M. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1711842115

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné