Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

550 Gt

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 395, 2018/7

Trojice autorů z Weizmannova ústavu v izraelském Rechovotu a z Caltechu prošla literaturu z různých biologických oborů a na jejím základě publikovala odhad celkového množství živé hmoty na Zemi a podílu jednotlivých skupin organismů a ekosystémů. Aby výsledky nezkresloval odlišný podíl vody v tělech různých organismů, výsledky uvádějí v gigatunách (1015 g) uhlíku.

Veškerý život na planetě podle tohoto nového odhadu obsahuje asi 550 Gt uhlíku. Z toho 80 % připadá na rostliny a 15 % na bakterie (na archea řádově méně). Autoři nicméně upozorňují, že odhady pro různé skupiny se v recentní literatuře od odhadů starších liší často i řádově a pro některé skupiny stále nemáme spolehlivá data, k výsledkům je tedy třeba přistupovat s opatrností. Nejistota panuje z důležitých skupin především u bakterií. Studie z roku 1998 odhadovala biomasu prokaryot na 350–550 Gt C, čímž by se bakterie a archea vyrovnaly rostlinám (DOI: 10.1073/pnas.95.12.6578), pozdější práce toto číslo výrazně snížily.

Na souši je biomasy o dva řády více než v oceánech (470 Gt proti 6 Gt). Prakticky veškerá rostlinná biomasa připadá na souš, většina živočišné je naopak v oceánech. S tím souvisí skutečnost, že v oceánech je pětkrát více konzumentů než producentů. Mořského fytoplanktonu je proti lesům velmi málo, primární produkcí se jim však vyrovná. Bakterie a archea jsou hlavně hluboko pod povrchem, kde je jejich metabolická aktivita často velmi malá, v extrémních případech se dělí jen jednou za několik tisíciletí.

Některé jednotlivé druhy, byť i drobných organismů, představují nezanedbatelný podíl na celkové biomase. Například na antarktický krill, korýše krunýřovku krillovou (Euphausia superba), připadá 0,05 Gt uhlíku – množství srovnatelné s člověkem a řádově přečíslující všechny ptáky dohromady (0,007 Gt).

Naprostou většinu živočichů (2 Gt) tvoří členovci (1 Gt) a ryby (0,7 Gt). Lidí (0,06 Gt) a hospodářských zvířat (0,1 Gt) je, vyjádřeno množstvím uhlíku, řádově více než všech volně žijících savců (0,007 Gt). Člověk svým působením významně snížil množství biomasy volně žijících savců (asi sedmkrát na souši a pětkrát v oceánech), ryb i rostlin.

Bar-On Y. M. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1711842115

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...