i

Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Ultrafialový krab

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 370, 2018/6

Fotografie Krabí mlhoviny v souhvězdí Býka je sestavená jako mozaika ze snímků pořízených kosmickým teleskopem XMM-Newton v průběhu patnácti let.

V roce 1054 zaznamenali čínští hvězdáři na obloze hvězdu tak jasnou, že byla pozorovatelná i ve dne. „Hvězdný host“ ale brzy zase zmizel. Další kapitola příběhu se odehrála až v roce 1731, kdy anglický astronom John Bevis objevil v souhvězdí Býka mlhavý obláček. O čtyřicet let později jej zařadil francouzský astronom Charles Messier do svého katalogu nehvězdných objektů. Mlhovina v Býku je v Messierově katalogu uvedena hned na prvním místě, proto bývá označována zkratkou M1.

Krabí mlhovina

V 19. století se příběh obláčku v souhvězdí Býka protnul s příběhem Williama Parsonse, 3. lorda Rosse. Ten se snažil zjistit, zda mlhavé objekty Messierova katalogu nejsou jen splývající shluky hvězd, na které nestačí rozlišení současných dalekohledů. Proto převzal po Williamu Herschelovi štafetu stavitele největších dalekohledů na světě. Dotáhl to až k teleskopu s kovovým zrcadlem o průměru 72 palců (183 centimetrů).

Již v roce 1840 zamířil lord Rosse na mlhovinu M1 menší teleskop o průměru 36 palců (91 centimetrů) a zakreslil tvar, který připomínal kraba. Tehdy se zrodilo jméno Krabí mlhovina. A už zůstalo, i když na fotografiích se mlhovina tomuto zvířátku příliš nepodobá.

Malí zelení mužíčci

Astronomové získali podezření, že jasný hvězdný host zaznamenaný čínskými hvězdáři a Krabí mlhovina jsou na obloze na stejném místě, a tudíž spolu souvisejí. A když poznání vývoje hvězd dospělo k teorii o zániku těch největších procesem zvaným supernova, začalo být jasné, že Číňané byli svědky konce obří hvězdy. S pojmem supernova a představou, že po ní zbude neutronová hvězda – kompaktní těleso o průměru řádově desítek kilometrů a hmotnosti několikanásobně vyšší než má Slunce – přišli ve třicátých letech 20. století astronomové Walter Baade a Fritz Zwicky.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné