mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Ultrafialový krab

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 370, 2018/6

Fotografie Krabí mlhoviny v souhvězdí Býka je sestavená jako mozaika ze snímků pořízených kosmickým teleskopem XMM-Newton v průběhu patnácti let.

V roce 1054 zaznamenali čínští hvězdáři na obloze hvězdu tak jasnou, že byla pozorovatelná i ve dne. „Hvězdný host“ ale brzy zase zmizel. Další kapitola příběhu se odehrála až v roce 1731, kdy anglický astronom John Bevis objevil v souhvězdí Býka mlhavý obláček. O čtyřicet let později jej zařadil francouzský astronom Charles Messier do svého katalogu nehvězdných objektů. Mlhovina v Býku je v Messierově katalogu uvedena hned na prvním místě, proto bývá označována zkratkou M1.

Krabí mlhovina

V 19. století se příběh obláčku v souhvězdí Býka protnul s příběhem Williama Parsonse, 3. lorda Rosse. Ten se snažil zjistit, zda mlhavé objekty Messierova katalogu nejsou jen splývající shluky hvězd, na které nestačí rozlišení současných dalekohledů. Proto převzal po Williamu Herschelovi štafetu stavitele největších dalekohledů na světě. Dotáhl to až k teleskopu s kovovým zrcadlem o průměru 72 palců (183 centimetrů).

Již v roce 1840 zamířil lord Rosse na mlhovinu M1 menší teleskop o průměru 36 palců (91 centimetrů) a zakreslil tvar, který připomínal kraba. Tehdy se zrodilo jméno Krabí mlhovina. A už zůstalo, i když na fotografiích se mlhovina tomuto zvířátku příliš nepodobá.

Malí zelení mužíčci

Astronomové získali podezření, že jasný hvězdný host zaznamenaný čínskými hvězdáři a Krabí mlhovina jsou na obloze na stejném místě, a tudíž spolu souvisejí. A když poznání vývoje hvězd dospělo k teorii o zániku těch největších procesem zvaným supernova, začalo být jasné, že Číňané byli svědky konce obří hvězdy. S pojmem supernova a představou, že po ní zbude neutronová hvězda – kompaktní těleso o průměru řádově desítek kilometrů a hmotnosti několikanásobně vyšší než má Slunce – přišli ve třicátých letech 20. století astronomové Walter Baade a Fritz Zwicky.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...