Velké zrychlení na vrcholcích hor

Vliv člověka na planetu Zemi se v posledních desítkách let prudce zrychluje; Will Steffen, Paul J. Crutzen a John R. McNeill pro tuto skutečnost ve svých úvahách o antropocénu zavedli termín „velké zrychlení“ (Vesmír 95, 146, 2016/3). Projevuje se mimo jiné zrychlujícím se ústupem ledovců nebo blednutím korálů.

A také stále rychlejším vzrůstem biodiverzity na vrcholcích evropských hor, jak dokládá mezinárodní studie publikovaná v Nature, na níž se mimo jiné podíleli i slovenští botanikové. Popsaný fenomén zřejmě neplatí pouze pro evropská pohoří, jen v nich ho ale lze dobře doložit, protože máme k dispozici detailní informace o výskytu rostlinných druhů za posledních 145 let.

Studie se zaměřila na 302 vrcholků evropských hor od Pyrenejí po Tatry a skandinávská pohoří. Na 87 % z nich rostliny rozšířily svůj areál do vyšších nadmořských výšek. A přibývá jich stále rychleji. Na vrcholcích hor se v letech 2007 až 2016 objevilo pětkrát více nových druhů (průměrný nárůst o 5,5 druhu) než v období 1957 až 1966 (průměrný nárůst o 1,1 druhu). Zrychlení je způsobeno především růstem teplot, změny srážek, depozice dusíku ani jiné faktory pozorovaný trend vysvětlit nemohou.

Růst biodiverzity na vrcholících hor nevypadá jako špatná zpráva, ale v budoucnu mohou podle autorů některé vysokohorské druhy vymizet, protože nebudou schopny konkurovat druhům pronikajícím z nižších nadmořských výšek.

Steinbauer M. J. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-018-0005-6