i

Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Přeslazený článek

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 270, 2018/5

Jak je to se škodlivostí řepného cukru (sacharózy)?

Ptá se Veronika Zámečníková odpovídá František Vyskočil, Fyziologický ústav AV ČR a PřF UK Praha.

S mírnou nadsázkou lze říci, že jediné pozitivum rafinované sacharózy z řepy a třtiny spočívá v kandování ovoce; případně ji lze použít jako zásobu energie v evakuačním zavazadle. Příjemný celoživotní návyk na sladké potraviny může také trochu obohatit paletu chuťových vjemů. A to je tak asi všechno, když nepočítáme, že krystalový cukr urychluje hojení povrchových ran a drobných poškození.

Škodlivost sacharózy je naopak prokázaná v několika přímých i nepřímých účincích. Lidem, obzvláště dětem, zvyšují sladká jídla a nápoje chuť na další sladké jídlo až do stavu téměř nezvladatelné závislosti. Při jednofotonové emisní výpočetní tomografii (SPECT) a jiných zobrazovacích „tunelových“ metodách pak „svítí“ v mozku oblasti odměny. Jsou to tytéž, které reagují i na jiné příjemné vjemy, ale také na drogy včetně kokainu. Kdybychom měli pro ukojení žádostivosti po sladkém k dispozici jen mrkev a sladkou papriku, bylo by to v pořádku. Touha po sladkém totiž původně pomáhala vyhledávat nejen zdroje energie, ale také vitaminů, především céčka. Ale konzumování dalších a dalších sladkých „hluchých“ kalorií ve formě sacharózy vede k tvorbě tuku a nových, prakticky nezničitelných zásobáren, tukových buněk. V našich „špíčcích“ se hromadí nadbytečně velké zásoby triglyceridu. Tukové ostrůvky bují mezi tkáněmi jater (steatóza), mezi svalovými vlákny (ztížený běh a vůbec pohyb) a tukem obrůstají důležité orgány jako srdce či ledviny nad fyziologickou normu. I u ovoce a medu se doporučuje střídmost, tj. asi tři jablka (300 až 400 g) denně.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...
Nahlédnout mořským prvokům pod pokličku

Nahlédnout mořským prvokům pod pokličku uzamčeno

Sepsat výsledky pětiletého výzkumu 113 vědců z 53 laboratoří a 14 zemí světa znamenalo vytvořit uživatelskou příručku pro genetickou manipulaci...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné