Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie
i

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Přeslazený článek

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 270, 2018/5

Jak je to se škodlivostí řepného cukru (sacharózy)?

Ptá se Veronika Zámečníková odpovídá František Vyskočil, Fyziologický ústav AV ČR a PřF UK Praha.

S mírnou nadsázkou lze říci, že jediné pozitivum rafinované sacharózy z řepy a třtiny spočívá v kandování ovoce; případně ji lze použít jako zásobu energie v evakuačním zavazadle. Příjemný celoživotní návyk na sladké potraviny může také trochu obohatit paletu chuťových vjemů. A to je tak asi všechno, když nepočítáme, že krystalový cukr urychluje hojení povrchových ran a drobných poškození.

Škodlivost sacharózy je naopak prokázaná v několika přímých i nepřímých účincích. Lidem, obzvláště dětem, zvyšují sladká jídla a nápoje chuť na další sladké jídlo až do stavu téměř nezvladatelné závislosti. Při jednofotonové emisní výpočetní tomografii (SPECT) a jiných zobrazovacích „tunelových“ metodách pak „svítí“ v mozku oblasti odměny. Jsou to tytéž, které reagují i na jiné příjemné vjemy, ale také na drogy včetně kokainu. Kdybychom měli pro ukojení žádostivosti po sladkém k dispozici jen mrkev a sladkou papriku, bylo by to v pořádku. Touha po sladkém totiž původně pomáhala vyhledávat nejen zdroje energie, ale také vitaminů, především céčka. Ale konzumování dalších a dalších sladkých „hluchých“ kalorií ve formě sacharózy vede k tvorbě tuku a nových, prakticky nezničitelných zásobáren, tukových buněk. V našich „špíčcích“ se hromadí nadbytečně velké zásoby triglyceridu. Tukové ostrůvky bují mezi tkáněmi jater (steatóza), mezi svalovými vlákny (ztížený běh a vůbec pohyb) a tukem obrůstají důležité orgány jako srdce či ledviny nad fyziologickou normu. I u ovoce a medu se doporučuje střídmost, tj. asi tři jablka (300 až 400 g) denně.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...