mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Přeslazený článek

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 270, 2018/5

Jak je to se škodlivostí řepného cukru (sacharózy)?

Ptá se Veronika Zámečníková odpovídá František Vyskočil, Fyziologický ústav AV ČR a PřF UK Praha.

S mírnou nadsázkou lze říci, že jediné pozitivum rafinované sacharózy z řepy a třtiny spočívá v kandování ovoce; případně ji lze použít jako zásobu energie v evakuačním zavazadle. Příjemný celoživotní návyk na sladké potraviny může také trochu obohatit paletu chuťových vjemů. A to je tak asi všechno, když nepočítáme, že krystalový cukr urychluje hojení povrchových ran a drobných poškození.

Škodlivost sacharózy je naopak prokázaná v několika přímých i nepřímých účincích. Lidem, obzvláště dětem, zvyšují sladká jídla a nápoje chuť na další sladké jídlo až do stavu téměř nezvladatelné závislosti. Při jednofotonové emisní výpočetní tomografii (SPECT) a jiných zobrazovacích „tunelových“ metodách pak „svítí“ v mozku oblasti odměny. Jsou to tytéž, které reagují i na jiné příjemné vjemy, ale také na drogy včetně kokainu. Kdybychom měli pro ukojení žádostivosti po sladkém k dispozici jen mrkev a sladkou papriku, bylo by to v pořádku. Touha po sladkém totiž původně pomáhala vyhledávat nejen zdroje energie, ale také vitaminů, především céčka. Ale konzumování dalších a dalších sladkých „hluchých“ kalorií ve formě sacharózy vede k tvorbě tuku a nových, prakticky nezničitelných zásobáren, tukových buněk. V našich „špíčcích“ se hromadí nadbytečně velké zásoby triglyceridu. Tukové ostrůvky bují mezi tkáněmi jater (steatóza), mezi svalovými vlákny (ztížený běh a vůbec pohyb) a tukem obrůstají důležité orgány jako srdce či ledviny nad fyziologickou normu. I u ovoce a medu se doporučuje střídmost, tj. asi tři jablka (300 až 400 g) denně.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...