i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Jak velké je město?

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 254, 2018/4

Město je tak velké, jak rychle se v něm pohybujete. Tato zdánlivě absurdní odpověď je ve skutečnosti výsledkem pozorování izraelského dopravního inženýra Yacova Zahaviho, který v sedmdesátých letech přišel s teorií, že celkový čas, který průměrný jedinec tráví každý den na cestách, je stejný, nezávisle na velikosti města a jeho charakteru. To znamená, že velikost města je úměrná efektivitě její dopravní infrastruktury, zákonitost, kterou můžeme pozorovat v tak odlišném prostředí, jako jsou Benátky, New York nebo Lagos.

Představa, že tak individuální a specifické fenomény jako města mohou podléhat společným zákonitostem, není příliš rozšířena. Dějiny studia měst se zabývaly jejich popisem, někdy i návrhem, ale málokdy vztahy mezi jejich jednotlivými kvantifikovatelnými parametry. Je pravda, že ještě Hippodamus z Milétu na základě pozorování řeckých poleis došel k závěru, že ideální velikost města je asi 10 000 občanů, tedy v případě sociální struktury antického Řecka asi 50 000 lidí. Platonova představa byla poněkud menší – 5040 občanů čili asi 25 000 lidí. Ale jak Hippodamus, tak i Platon by byli jistě zděšeni představou, že vztahy mezi velikostí měst a řadou fenoménů – od efektivity dopravy po kriminalitu nebo průměrný příjem – jsou velice podobné ve starořeckých Athénách i v říši jejich perských rivalů, ale také ve středověké Paříži nebo současném Singapuru.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Shota Tsikoliya

 

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné