Jak velké je město?

Město je tak velké, jak rychle se v něm pohybujete. Tato zdánlivě absurdní odpověď je ve skutečnosti výsledkem pozorování izraelského dopravního inženýra Yacova Zahaviho, který v sedmdesátých letech přišel s teorií, že celkový čas, který průměrný jedinec tráví každý den na cestách, je stejný, nezávisle na velikosti města a jeho charakteru. To znamená, že velikost města je úměrná efektivitě její dopravní infrastruktury, zákonitost, kterou můžeme pozorovat v tak odlišném prostředí, jako jsou Benátky, New York nebo Lagos.

Představa, že tak individuální a specifické fenomény jako města mohou podléhat společným zákonitostem, není příliš rozšířena. Dějiny studia měst se zabývaly jejich popisem, někdy i návrhem, ale málokdy vztahy mezi jejich jednotlivými kvantifikovatelnými parametry. Je pravda, že ještě Hippodamus z Milétu na základě pozorování řeckých poleis došel k závěru, že ideální velikost města je asi 10 000 občanů, tedy v případě sociální struktury antického Řecka asi 50 000 lidí. Platonova představa byla poněkud menší – 5040 občanů čili asi 25 000 lidí. Ale jak Hippodamus, tak i Platon by byli jistě zděšeni představou, že vztahy mezi velikostí měst a řadou fenoménů – od efektivity dopravy po kriminalitu nebo průměrný příjem – jsou velice podobné ve starořeckých Athénách i v říši jejich perských rivalů, ale také ve středověké Paříži nebo současném Singapuru.