Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

0,12 s

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 198, 2018/4

Pavouci z čeledi selenopovitých (Selenopidae), rozšířeni v Severní a Jižní Americe, Africe, Austrálii a v některých oblastech na jihu Eurasie, neloví pomocí sítí. Svou kořist přepadají bleskurychlým útokem. Ale zatímco jiní podobně specializovaní predátoři útočí většinou jen na kořist, která se objeví přímo před nimi, selenopovití se za ní dovedou bleskurychle otočit.

Záběry vysokorychlostních kamer odhalily, že při tom vyvinou úhlovou rychlost až 3000° s–1, takže otočku o 360° by zvládli za pouhých dvanáct setin sekundy. K takové akrobacii samozřejmě nemají důvod, nicméně běžně se vrhají na kořist blížící se ze směru vyžadujícího otočení o více než 100°. Úhlové rychlení, které při tom vyvinou (až 3,5 × 1050°s–2), je srovnatelné se zrychlením vzdušných akrobatů (3 × 1050°s–2 u octomilek a 2 × 1050°s–2 u kolibříků) a mezi živočichy pohybujícími se pomocí nohou nemají v tomto ohledu konkurenci.

Selenopovití jsou typičtí svým plochým, k podkladu přitisklým tělem (angl. flattie spiders), nohy mají rozprostřeny do všech stran. Kterákoli z nich je připravena posloužit jako osa otáčení. Při útoku rychle ohnou nohy směřující ke kořisti a přitáhnou se blíže k ní, nohama na protější straně těla se zároveň odrazí a uvedou tělo do rotačního pohybu. Následně nohy ve vzduchu prudce přitáhnou k tělu, čímž sníží moment setrvačnosti a zvýší rychlost otáčení – podobně jako krasobruslařka, která při piruetě připaží.

Autoři výzkumu doufají, že detailní poznání dynamiky pavoučí otočky pomůže při konstrukci mnohonohých robotů, kteří by se díky tomu mohli naučit rychle se otáčet na malém prostoru.

Zeng Y., Crews S., Journal of Experimental Biology, DOI: 10.1242/jeb.166512

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...