0,12 s
| 5. 4. 2018Pavouci z čeledi selenopovitých (Selenopidae), rozšířeni v Severní a Jižní Americe, Africe, Austrálii a v některých oblastech na jihu Eurasie, neloví pomocí sítí. Svou kořist přepadají bleskurychlým útokem. Ale zatímco jiní podobně specializovaní predátoři útočí většinou jen na kořist, která se objeví přímo před nimi, selenopovití se za ní dovedou bleskurychle otočit.
Záběry vysokorychlostních kamer odhalily, že při tom vyvinou úhlovou rychlost až 3000° s–1, takže otočku o 360° by zvládli za pouhých dvanáct setin sekundy. K takové akrobacii samozřejmě nemají důvod, nicméně běžně se vrhají na kořist blížící se ze směru vyžadujícího otočení o více než 100°. Úhlové rychlení, které při tom vyvinou (až 3,5 × 1050°s–2), je srovnatelné se zrychlením vzdušných akrobatů (3 × 1050°s–2 u octomilek a 2 × 1050°s–2 u kolibříků) a mezi živočichy pohybujícími se pomocí nohou nemají v tomto ohledu konkurenci.
Selenopovití jsou typičtí svým plochým, k podkladu přitisklým tělem (angl. flattie spiders), nohy mají rozprostřeny do všech stran. Kterákoli z nich je připravena posloužit jako osa otáčení. Při útoku rychle ohnou nohy směřující ke kořisti a přitáhnou se blíže k ní, nohama na protější straně těla se zároveň odrazí a uvedou tělo do rotačního pohybu. Následně nohy ve vzduchu prudce přitáhnou k tělu, čímž sníží moment setrvačnosti a zvýší rychlost otáčení – podobně jako krasobruslařka, která při piruetě připaží.
Autoři výzkumu doufají, že detailní poznání dynamiky pavoučí otočky pomůže při konstrukci mnohonohých robotů, kteří by se díky tomu mohli naučit rychle se otáčet na malém prostoru.
Zeng Y., Crews S., Journal of Experimental Biology, DOI: 10.1242/jeb.166512
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [459,89 kB]