i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

0,12 s

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 198, 2018/4

Pavouci z čeledi selenopovitých (Selenopidae), rozšířeni v Severní a Jižní Americe, Africe, Austrálii a v některých oblastech na jihu Eurasie, neloví pomocí sítí. Svou kořist přepadají bleskurychlým útokem. Ale zatímco jiní podobně specializovaní predátoři útočí většinou jen na kořist, která se objeví přímo před nimi, selenopovití se za ní dovedou bleskurychle otočit.

Záběry vysokorychlostních kamer odhalily, že při tom vyvinou úhlovou rychlost až 3000° s–1, takže otočku o 360° by zvládli za pouhých dvanáct setin sekundy. K takové akrobacii samozřejmě nemají důvod, nicméně běžně se vrhají na kořist blížící se ze směru vyžadujícího otočení o více než 100°. Úhlové rychlení, které při tom vyvinou (až 3,5 × 1050°s–2), je srovnatelné se zrychlením vzdušných akrobatů (3 × 1050°s–2 u octomilek a 2 × 1050°s–2 u kolibříků) a mezi živočichy pohybujícími se pomocí nohou nemají v tomto ohledu konkurenci.

Selenopovití jsou typičtí svým plochým, k podkladu přitisklým tělem (angl. flattie spiders), nohy mají rozprostřeny do všech stran. Kterákoli z nich je připravena posloužit jako osa otáčení. Při útoku rychle ohnou nohy směřující ke kořisti a přitáhnou se blíže k ní, nohama na protější straně těla se zároveň odrazí a uvedou tělo do rotačního pohybu. Následně nohy ve vzduchu prudce přitáhnou k tělu, čímž sníží moment setrvačnosti a zvýší rychlost otáčení – podobně jako krasobruslařka, která při piruetě připaží.

Autoři výzkumu doufají, že detailní poznání dynamiky pavoučí otočky pomůže při konstrukci mnohonohých robotů, kteří by se díky tomu mohli naučit rychle se otáčet na malém prostoru.

Zeng Y., Crews S., Journal of Experimental Biology, DOI: 10.1242/jeb.166512

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné