Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

0,12 s

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 198, 2018/4

Pavouci z čeledi selenopovitých (Selenopidae), rozšířeni v Severní a Jižní Americe, Africe, Austrálii a v některých oblastech na jihu Eurasie, neloví pomocí sítí. Svou kořist přepadají bleskurychlým útokem. Ale zatímco jiní podobně specializovaní predátoři útočí většinou jen na kořist, která se objeví přímo před nimi, selenopovití se za ní dovedou bleskurychle otočit.

Záběry vysokorychlostních kamer odhalily, že při tom vyvinou úhlovou rychlost až 3000° s–1, takže otočku o 360° by zvládli za pouhých dvanáct setin sekundy. K takové akrobacii samozřejmě nemají důvod, nicméně běžně se vrhají na kořist blížící se ze směru vyžadujícího otočení o více než 100°. Úhlové rychlení, které při tom vyvinou (až 3,5 × 1050°s–2), je srovnatelné se zrychlením vzdušných akrobatů (3 × 1050°s–2 u octomilek a 2 × 1050°s–2 u kolibříků) a mezi živočichy pohybujícími se pomocí nohou nemají v tomto ohledu konkurenci.

Selenopovití jsou typičtí svým plochým, k podkladu přitisklým tělem (angl. flattie spiders), nohy mají rozprostřeny do všech stran. Kterákoli z nich je připravena posloužit jako osa otáčení. Při útoku rychle ohnou nohy směřující ke kořisti a přitáhnou se blíže k ní, nohama na protější straně těla se zároveň odrazí a uvedou tělo do rotačního pohybu. Následně nohy ve vzduchu prudce přitáhnou k tělu, čímž sníží moment setrvačnosti a zvýší rychlost otáčení – podobně jako krasobruslařka, která při piruetě připaží.

Autoři výzkumu doufají, že detailní poznání dynamiky pavoučí otočky pomůže při konstrukci mnohonohých robotů, kteří by se díky tomu mohli naučit rychle se otáčet na malém prostoru.

Zeng Y., Crews S., Journal of Experimental Biology, DOI: 10.1242/jeb.166512

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...