i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Šestiúhelníkové oči

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 168, 2018/3

Na začátku roku 2018 byla odlita první série segmentů hlavního zrcadla budoucího největšího dalekohledu pro optickou a infračervenou astronomii na světě. Na několik desetiletí se jím už brzy stane ELT.

V současnosti lze za nejvýkonnější astronomický dalekohled považovat soustavu čtyř teleskopů zvanou VLT – Very Large Telescope, česky Velmi velký dalekohled. Ten se nachází v chilské poušti Atacama, na vrcholu Cerro Paranal, 2635 metrů nad mořem. Pracuje od počátku třetího milénia a provozuje jej mezivládní organizace Evropská jižní observatoř, jejímž členem je také Česká republika. Každé ze zrcadel VLT má tvar kruhu o průměru 8,2 metru. Pokud všechna zrcadla spojí své síly, získá VLT tolik světla jako jeden dalekohled s objektivem o průměru 16 metrů – je to opravdu velmi velký dalekohled. Evropským astronomům je už ale malý. Po letech plánování, příprav a starostí o finanční zajištění byl na nedalekém vrcholu Cerro Armazones v květnu roku 2017 položen základní kámen nové observatoře. V ní bude umístěn teleskop se zrcadlem o průměru 39 metrů, který ponese jméno ELT – Extremely Large Telescope neboli Extrémně velký dalekohled.

Extrémní rozměr, extrémní výkony

Posměváčci poznamenají, že v pojmenovávání dalekohledů jsme za posledních téměř dvacet let příliš nepokročili, a jako číselný údaj možná nevypadá rozměr zrcadla nijak závratně. Ale ELT bude opravdu extrémní. Velikost zrcadla je u astronomických přístrojů zásadní parametr. Jeho průměr určuje, jak malé detaily teleskop rozliší, a sběrná plocha rozhoduje o tom, jak slabé objekty dokáže zaznamenat. Největším teleskopem v České republice je Perkův dalekohled na observatoři v Ondřejově se zrcadlem o průměru 2 metry. Když byl ondřejovský „dvoumetr“ v roce 1967 nový, patřil na konec první desítky největších dalekohledů světa. A teď si představme 300 největších českých dalekohledů spojených dohromady. Tolik světla získá ELT. Pochybnosti o extrémních rozměrech celé observatoře snadno rozptýlí ilustrace, na níž vidíme srovnání s dopravním letadlem Airbus A340.

„Budoucnost [teleskopů] patří těm mnohadílným, nápadně připomínajícím oči hmyzu.“

V současnosti už zbývá „jen“ postavit observatoř, vyrobit zrcadla a smontovat dalekohled. Cesta to bude ještě dlouhá, ale pokud jde o konstrukci dalekohledu, jsme spíše na konci než na začátku. Ještě na počátku 21. století astronomové snili o teleskopu s průměrem zrcadla 100 metrů. S ohledem na dostupné technologie se plánovaný rozměr zrcadla zmenšil na „definitivních“ 42 metrů – takto byl například prezentován během Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze roku 2006. Tehdy ještě pod označením E-ELT. První E ve zkratce názvu reprezentovalo slovo evropský. Dalekohled se však bude nacházet v Chile a členem Evropské jižní observatoře je i Brazílie. Navíc je shluk písmen E-ELT pro většinu lidí vyslovitelný jen s krajním soustředěním. Proto bylo ještě před položením základního kamene observatoře rozhodnuto o zkrácení na ELT. Také hlavní zrcadlo se nakonec zmenšilo na skutečně definitivních 39 metrů.

Nyní vidíte 41 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné