i

Šestiúhelníkové oči

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 168, 2018/3

Na začátku roku 2018 byla odlita první série segmentů hlavního zrcadla budoucího největšího dalekohledu pro optickou a infračervenou astronomii na světě. Na několik desetiletí se jím už brzy stane ELT.

V současnosti lze za nejvýkonnější astronomický dalekohled považovat soustavu čtyř teleskopů zvanou VLT – Very Large Telescope, česky Velmi velký dalekohled. Ten se nachází v chilské poušti Atacama, na vrcholu Cerro Paranal, 2635 metrů nad mořem. Pracuje od počátku třetího milénia a provozuje jej mezivládní organizace Evropská jižní observatoř, jejímž členem je také Česká republika. Každé ze zrcadel VLT má tvar kruhu o průměru 8,2 metru. Pokud všechna zrcadla spojí své síly, získá VLT tolik světla jako jeden dalekohled s objektivem o průměru 16 metrů – je to opravdu velmi velký dalekohled. Evropským astronomům je už ale malý. Po letech plánování, příprav a starostí o finanční zajištění byl na nedalekém vrcholu Cerro Armazones v květnu roku 2017 položen základní kámen nové observatoře. V ní bude umístěn teleskop se zrcadlem o průměru 39 metrů, který ponese jméno ELT – Extremely Large Telescope neboli Extrémně velký dalekohled.

Extrémní rozměr, extrémní výkony

Posměváčci poznamenají, že v pojmenovávání dalekohledů jsme za posledních téměř dvacet let příliš nepokročili, a jako číselný údaj možná nevypadá rozměr zrcadla nijak závratně. Ale ELT bude opravdu extrémní. Velikost zrcadla je u astronomických přístrojů zásadní parametr. Jeho průměr určuje, jak malé detaily teleskop rozliší, a sběrná plocha rozhoduje o tom, jak slabé objekty dokáže zaznamenat. Největším teleskopem v České republice je Perkův dalekohled na observatoři v Ondřejově se zrcadlem o průměru 2 metry. Když byl ondřejovský „dvoumetr“ v roce 1967 nový, patřil na konec první desítky největších dalekohledů světa. A teď si představme 300 největších českých dalekohledů spojených dohromady. Tolik světla získá ELT. Pochybnosti o extrémních rozměrech celé observatoře snadno rozptýlí ilustrace, na níž vidíme srovnání s dopravním letadlem Airbus A340.

„Budoucnost [teleskopů] patří těm mnohadílným, nápadně připomínajícím oči hmyzu.“

V současnosti už zbývá „jen“ postavit observatoř, vyrobit zrcadla a smontovat dalekohled. Cesta to bude ještě dlouhá, ale pokud jde o konstrukci dalekohledu, jsme spíše na konci než na začátku. Ještě na počátku 21. století astronomové snili o teleskopu s průměrem zrcadla 100 metrů. S ohledem na dostupné technologie se plánovaný rozměr zrcadla zmenšil na „definitivních“ 42 metrů – takto byl například prezentován během Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze roku 2006. Tehdy ještě pod označením E-ELT. První E ve zkratce názvu reprezentovalo slovo evropský. Dalekohled se však bude nacházet v Chile a členem Evropské jižní observatoře je i Brazílie. Navíc je shluk písmen E-ELT pro většinu lidí vyslovitelný jen s krajním soustředěním. Proto bylo ještě před položením základního kamene observatoře rozhodnuto o zkrácení na ELT. Také hlavní zrcadlo se nakonec zmenšilo na skutečně definitivních 39 metrů.

Nyní vidíte 41 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné