Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Proč Enceladus nezmrzne?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 127, 2018/3

Saturnův Měsíc Enceladus má v průměru pouhých pět set kilometrů, ale jedná se o velmi aktivní těleso s přítomností vodního oceánu pod relativně tenkou ledovou slupkou. Po dlouhou dobu zůstávalo záhadou, odkud se bere teplo potřebné k dlouhodobému udržení vody v kapalném stavu. Teplo vzniklé radiogenním ohřevem je v tak malém tělese zcela zanedbatelné a uvažujeme-li slapy v pevném jádře, oceánu i ledové kůře, stále vychází, že oceán by měl za poměrně krátkou dobu vymrznout. Ale co když jádro pevné není?

Nová práce týmu z Francie, ČR (katedra geofyziky MFF UK), Německa a USA ukazuje, že je-li horninové jádro Encelada propustné, s trhlinami, jimiž prosakuje voda, postačuje teplo vznikající slapovým ohřevem. Této představě odpovídá i hustota měsíce. Vzestupné proudy vody ohřáté při tření v jádře navíc vysvětlují i lokalizovanou aktivitu měsíce – gejzíry pozorované v okolí jižního pólu Encelada na tzv. tygřích pruzích. Samotné složení gejzírů také naznačuje běžnou interakci vody s horninami, a to zejména při serpentinizaci – hydrataci železo obsahujících minerálů, k níž běžně dochází například v hydrotermálních oblastech na dně pozemských moří.

Model porézního jádra vysvětluje i rozdíl mezi Enceladem a obdobně velkým měsícem Mimasem obíhajícím ještě blíže Saturnu. Mimas nejeví žádné známky nedávné geologické aktivity ani přítomnosti oceánu. Nemá-li propustné jádro, nedochází v něm k potřebnému ohřevu. Současný model zatím odpovídá na všechny palčivé otázky týkající se aktivity Encelada – o to zajímavější bude budoucí průzkum.

Choblet G. et al., Nature Astronomy, DOI: 10.1038/s41550-017-0289-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Julie Nováková

Mgr. Julie Nováková (*1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu základy astrobiologie a na organizaci semináře z astrobiologie (PřF UK). Je členkou Europlanet Society a Evropského astrobiologického institutu (EAI). Na jaře 2020 vydala v angličtině knihu Strangest of All – antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář. Kniha je volně dostupná na webu EAI a na julienovakova.com

Doporučujeme

Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...
Opatrné naděje

Opatrné naděje

Bedřich Moldan  |  3. 1. 2022
Globální změna klimatu spolu s pokračující destrukcí biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním představuje jeden z největších současných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné