Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

Proč Enceladus nezmrzne?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 127, 2018/3

Saturnův Měsíc Enceladus má v průměru pouhých pět set kilometrů, ale jedná se o velmi aktivní těleso s přítomností vodního oceánu pod relativně tenkou ledovou slupkou. Po dlouhou dobu zůstávalo záhadou, odkud se bere teplo potřebné k dlouhodobému udržení vody v kapalném stavu. Teplo vzniklé radiogenním ohřevem je v tak malém tělese zcela zanedbatelné a uvažujeme-li slapy v pevném jádře, oceánu i ledové kůře, stále vychází, že oceán by měl za poměrně krátkou dobu vymrznout. Ale co když jádro pevné není?

Nová práce týmu z Francie, ČR (katedra geofyziky MFF UK), Německa a USA ukazuje, že je-li horninové jádro Encelada propustné, s trhlinami, jimiž prosakuje voda, postačuje teplo vznikající slapovým ohřevem. Této představě odpovídá i hustota měsíce. Vzestupné proudy vody ohřáté při tření v jádře navíc vysvětlují i lokalizovanou aktivitu měsíce – gejzíry pozorované v okolí jižního pólu Encelada na tzv. tygřích pruzích. Samotné složení gejzírů také naznačuje běžnou interakci vody s horninami, a to zejména při serpentinizaci – hydrataci železo obsahujících minerálů, k níž běžně dochází například v hydrotermálních oblastech na dně pozemských moří.

Model porézního jádra vysvětluje i rozdíl mezi Enceladem a obdobně velkým měsícem Mimasem obíhajícím ještě blíže Saturnu. Mimas nejeví žádné známky nedávné geologické aktivity ani přítomnosti oceánu. Nemá-li propustné jádro, nedochází v něm k potřebnému ohřevu. Současný model zatím odpovídá na všechny palčivé otázky týkající se aktivity Encelada – o to zajímavější bude budoucí průzkum.

Choblet G. et al., Nature Astronomy, DOI: 10.1038/s41550-017-0289-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Julie Nováková

Julie Nováková (*1991) studuje evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Kromě vědy se věnuje též překladu a psaní beletrie, zejména science fiction (mj. romány Zločin na Poseidon City, Tichá planeta či trilogie Blíženci). V rámci popularizace vědy je externí spolupracovnicí katedry geofyziky MFF UK. V roce 2008 se zúčastnila simulovaného letu do vesmíru při International Space Campu v  americkém středisku Marshall Space Flight Center, o rok dříve české Expedice Mars. Více na www.julienovakova.com.

Doporučujeme

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...
Uprostřed epidemie – jen doufáme, že děláme věci správně

Uprostřed epidemie – jen doufáme, že děláme věci správně

Julius Lukeš  |  22. 3. 2020
Jedna z klíčových otázek týkajících se pandemie COVID-19: má se vůbec testovat? A pokud ano, jak a kolik lidí? Již v tomto bodě se strategie...
Velcí býložravci a změny klimatu I.

Velcí býložravci a změny klimatu I. uzamčeno

Nepozorovaně ze strany stratégů ochrany přírody, zato s velikým pozdvižením na straně akademické probíhají v ochraně přírody dvě revoluce,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné