Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Labská filharmonie

Architektura rozptýleného zvuku
 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 186, 2018/3

Budova Labské filharmonie budila a budí pozornost médií už jen pouhou velikostí či spektakulární architekturou. Média jí věnovala pozornost také kvůli mnohokrát posunutému termínu otevření a mnohonásobně překročenému rozpočtu. Veledílo švýcarských architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona navazuje na slavnou tradici severoněmeckých paláců hudby, jako jsou opera Gottfrieda Sempera v Drážďanech či budova Berlínské filharmonie Hanse Scharouna. Stejně jako ony vybočuje ze současných poměrů architektonickou formou, stavebními a akustickými technologiemi a urbanistickou vizí.

I přes dlouhou tradici stavby divadel, oper a koncertních sálů jsme teprve nedávno začali chápat, proč některé budovy mají lepší akustiku než jiné. Počátky vědeckého přístupu k návrhům koncertních sálů můžeme hledat na přelomu 19. a 20. století v práci amerického fyzika Wallace Sabinea na budově koncertního sálu v Bostonu, který byl prvním prostorem, při jehož navrhování byly použity kvantitativní akustické výpočty. Teprve o sedmdesát let později přišel německý fyzik a matematik Manfred Schroeder s přelomovou prací o rozptylu zvuku, jež je dodnes základem pro akustické navrhování.

Difuzi zvuku lze popsat jako rozptýlení energie zvuku v místnosti. Absence rozptylu může vést k řadě nežádoucích akustických vlastností, které lze částečně odstranit přidáním difuzorů. Akustické vlastnosti prostorů s perfektní difuzí zvuku jsou všude stejně dobré bez ohledu na to, kde posluchač sedí. S fenoménem difuze souvisí přirozený vztah mezi akustikou koncertního sálu a jeho architektonickým výrazem. V barokních, klasicistních nebo neorenesančních sálech, jako je Semperova opera v Drážďanech, se vyskytují hojné ornamenty. Takové povrchy přirozeně rozptylovaly zvuk; velké prázdné plochy byly velmi vzácné. Z hlediska akustických kvalit koncertních sálů se naopak ukázaly jako problematické redukované modernistické návrhy, jelikož se v nich objevovaly rozsáhlé plochy, které zkreslovaly zvuk ozvěnou. Dobrý akustický návrh musí nalézt difuzní formy, které doplňují architektonický

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Shota Tsikoliya

Doc. MgA. Shota Tsikoliya, Ph.D, M.Sc., (*1991) vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a univerzitu ve Stuttgartu. Od roku 2017 je spoluzakladatelem architektonického studia COLLARCH, kde se podílel na několika oceněných projektech a realizacích. Působí jako odborný asistent na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde spolu s prof. Imrichem Vaškem vede ateliér Architektura III. Od roku 2020 vede spolu s Ondřejem Janků ateliér architektonického navrhování na škole architektury ARCHIP.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...