Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Labská filharmonie

Architektura rozptýleného zvuku
 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 186, 2018/3

Budova Labské filharmonie budila a budí pozornost médií už jen pouhou velikostí či spektakulární architekturou. Média jí věnovala pozornost také kvůli mnohokrát posunutému termínu otevření a mnohonásobně překročenému rozpočtu. Veledílo švýcarských architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona navazuje na slavnou tradici severoněmeckých paláců hudby, jako jsou opera Gottfrieda Sempera v Drážďanech či budova Berlínské filharmonie Hanse Scharouna. Stejně jako ony vybočuje ze současných poměrů architektonickou formou, stavebními a akustickými technologiemi a urbanistickou vizí.

I přes dlouhou tradici stavby divadel, oper a koncertních sálů jsme teprve nedávno začali chápat, proč některé budovy mají lepší akustiku než jiné. Počátky vědeckého přístupu k návrhům koncertních sálů můžeme hledat na přelomu 19. a 20. století v práci amerického fyzika Wallace Sabinea na budově koncertního sálu v Bostonu, který byl prvním prostorem, při jehož navrhování byly použity kvantitativní akustické výpočty. Teprve o sedmdesát let později přišel německý fyzik a matematik Manfred Schroeder s přelomovou prací o rozptylu zvuku, jež je dodnes základem pro akustické navrhování.

Difuzi zvuku lze popsat jako rozptýlení energie zvuku v místnosti. Absence rozptylu může vést k řadě nežádoucích akustických vlastností, které lze částečně odstranit přidáním difuzorů. Akustické vlastnosti prostorů s perfektní difuzí zvuku jsou všude stejně dobré bez ohledu na to, kde posluchač sedí. S fenoménem difuze souvisí přirozený vztah mezi akustikou koncertního sálu a jeho architektonickým výrazem. V barokních, klasicistních nebo neorenesančních sálech, jako je Semperova opera v Drážďanech, se vyskytují hojné ornamenty. Takové povrchy přirozeně rozptylovaly zvuk; velké prázdné plochy byly velmi vzácné. Z hlediska akustických kvalit koncertních sálů se naopak ukázaly jako problematické redukované modernistické návrhy, jelikož se v nich objevovaly rozsáhlé plochy, které zkreslovaly zvuk ozvěnou. Dobrý akustický návrh musí nalézt difuzní formy, které doplňují architektonický

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Shota Tsikoliya

Doc. MgA. Shota Tsikoliya, Ph.D, M.Sc., vystudoval Univerzitu ve Stuttgartu a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde spolu s prof. Imrem Vaškem vede ateliér Architektura III. Účastnil se realizace pavilonu ICD/ITKE Research Pavilion 2014–2015. Jeho odborným zájmem je využití vypočetních metod v architektuře v kontextu klimatické krize. Je spoluzakladatelem architektonického studia COLLARCH, kde pracuje od roku 2017 a kde se podílel na řadě oceněnýcharchitektonických realizací.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.