i
Zvlněná sloní kůže
| 5. 11. 2018 | Vesmír 97, 621, 2018/11
Síť mikrometr širokých prasklin ve svrchní zrohovatělé vrstvě pokožky (tzv. stratum corneum) slona afrického zvyšuje efektivitu termoregulace, protože zadržuje vodu (až 10× více než hladká kůže), která pak slona odpařováním ochlazuje. Navíc pomáhá udržet na kůži vrstvičku bahna, čímž zvíře chrání před parazity a slunečním zářením. Zatímco účel této sítě je dlouho znám, teprve nyní byl popsán mechanismus jejího vzniku. Není důsledkem plošného vysychání, ale lámání nejsvrchnější části pokožky během jejího zesilování. Ve škáře jsou milimetrové vyvýšeniny, jejichž strukturu pokožka přejímá. V „údolích“ pak vlivem lokálního napětí pokožka praská.
Martins A. F. et al., Nature Comm., DOI: 10.1038/s41467-018-06257-3
Ke stažení
článek ve formátu pdf [474,59 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











