i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Svět je jiný (většinou lepší), než si myslíme

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 676, 2018/11

Jako název poznámky jsem si vypůjčil motto knihy Faktomluva prof. Hanse Roslinga – švédského lékaře, vědce a statistika, který vloni v 69 letech zemřel. Po studiích mnoho let pracoval v rozvojových zemích, zkoumal vztahy mezi různými nemocemi a výživou, později složitější a komplexní souvislosti mezi ekonomickým vývojem, zemědělstvím, chudobou a zdravím. Byl poradcem WHO či UNICEF, inicioval založení Lékařů bez hranic ve Švédsku. Vymyslel a etabloval vzdělávací předmět globální zdraví, založený na tzv. „evidence-based“ přístupu. Důkazy, fakta, informace, které vycházejí z publikovaných i nepublikovaných výsledků lékařského výzkumu, považoval Rosling za nezbytné podklady pro klinické rozhodování. Zatímco v medicíně má přístup založený na důkazech či faktech tradici a zdaleka nejde jen o aplikaci nejlepších vědeckých poznatků v klinické praxi, rozhodování ve většině jiných oborů a činnostech probíhá jinak – intuice, rozhodnutí autority či politické rozhodnutí, v lepším případě expertní odhad. To Rosling považoval za nepřijatelné zejména v době, kdy podkladů pro kvalifikovaná rozhodnutí je ve většině oblastí dost. Nicméně jako vysokoškolský pedagog byl denně konfrontován s jinou zkušeností – jeho studenti chybovali v testech kurzů globálního zdraví natolik, že přemýšlel, jak je možné, že vysokoškolští studenti mají horší vědomosti o světě než šimpanzi (v testech měli často horší úspěšnost než 50 %). Podobně neúspěšní byli však také politici na schůzích OSN, kde se připravují globální rozvojové strategie. Rosling neváhal zadat jim krátký test, aby mohl posléze vynést provokativní hodnocení – ani funkcionáři OSN nevědí o světě více než šimpanzi.

Jako správný vědec a pedagog chtěl Rosling zjistit, proč je míra nevědomosti tak vysoká a co by se s tím dalo dělat. Na základě dlouholeté životní i pracovní zkušenosti (studoval v Indii, pracoval v Mosambiku, založil výzkumnou spolupráci s univerzitami v Asii, Africe, na Středním východě a v Latinské Americe) si ověřil, že problém není ani u jeho studentů, ani ve švédském vzdělávacím systému, ale mj. ve velkém množství miskoncepcí, které nás i v 21. století vedou k chybným úsudkům. Mezi tzv. megamiskoncepce řadí např. dělení světa na dvě skupiny (bohatý sever/západ a chudý jih/východ), stále se horšící situaci ve světě, lineární průběh jevů ad. Špatné soudy také působí naše tendence k zevšeobecňování, víra v osud, snaha hledat viníka ad. Rosling se děsí (80 % bankéřů odpoví špatně na otázku „Jaká část dětí do  1 roku věku na světě je očkována proti některé nemoci: 20 %, nebo 80 %?“, a tito lidé pak mj. rozhodují o globálním financování), ale především nabízí řešení.

Tím je vzdělávání. Školní, mimoškolní, celoživotní, jakékoliv, ale s využitím dat a informací. A protože těch je již příliš mnoho a práce s daty je náročná, založil nadaci Gapminder (Gap neboli mezera je součást jedné jeho hlavní miskoncepce – bohatí a chudí; ve skutečnosti je nejvíce těch, kteří jsou mezi těmito extrémy). Rosling vymyslel efektivní softwarový nástroj na  prezentaci a analýzu dat – Trendanalyzer. Ten převádí mezinárodní data do pohyblivých interaktivních grafů, které jsou názorné, srozumitelné, a pokud jsou prezentovány přímo prof. Roslingem, jsou to vždy skvělá edukativní show (doporučuji jeho prezentace pro TED nebo BBC). „Analyzátor trendů“ je přímo využitelná pomůcka – vizualizace je podporována rozsáhlými datovými soubory z mnoha oblastí života společnosti: ekonomiky, životního prostředí, práce, demografie ad.; velké množství dat je pochopitelně v tématu zdraví. Stačí jen vybrat indikátory, země a časové období a atraktivní prezentace může začít; také ale lze nahrát vlastní datové soubory a analytické možnosti nástroje tak rozšiřovat nebo aktualizovat.

Prof. Hans Rosling je v mnohém mimořádně inspirativní osoba. Ač byl celý život těžce zkoušen chorobami, netrápí se vlastním zdravím, ale zdravím globálním, a přemýšlí, jak je zlepšit. Intenzivně cestuje, prezentuje, vtipkuje, pro zvýšení zájmu neváhá při přednášce polykat meč. Svůj životopis začne větou „Narodil jsem se v Egyptě“ – teprve posléze pozorným posluchačům dojde, že rodné Švédsko bylo v r. 1948 na  regresní trajektorii „naděje dožití – HDP na  osobu“ na stejné úrovni, kde je dnes Egypt. Než zemřel, stačil napsat knihu FACTFULNESS: Ten Reasons We’re Wrong about the World – and why Things are Better Than You Think (2018, Flatiron Books). V ní vysvětluje příčiny našeho ignorantství a na datech interpretuje řadu rozvojových trendů. Bill Gates napsal, že kniha je nepostradatelný průvodce pro správné chápání světa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Tomáš Hák

PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D., (*1961) vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK. Zabývá se metodickými aspekty tvorby a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje. Přednáší na Fakultě humanitních studií UK sociální a kulturní ekologii.
Hák Tomáš

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...