i

Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Svět je jiný (většinou lepší), než si myslíme

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 676, 2018/11

Jako název poznámky jsem si vypůjčil motto knihy Faktomluva prof. Hanse Roslinga – švédského lékaře, vědce a statistika, který vloni v 69 letech zemřel. Po studiích mnoho let pracoval v rozvojových zemích, zkoumal vztahy mezi různými nemocemi a výživou, později složitější a komplexní souvislosti mezi ekonomickým vývojem, zemědělstvím, chudobou a zdravím. Byl poradcem WHO či UNICEF, inicioval založení Lékařů bez hranic ve Švédsku. Vymyslel a etabloval vzdělávací předmět globální zdraví, založený na tzv. „evidence-based“ přístupu. Důkazy, fakta, informace, které vycházejí z publikovaných i nepublikovaných výsledků lékařského výzkumu, považoval Rosling za nezbytné podklady pro klinické rozhodování. Zatímco v medicíně má přístup založený na důkazech či faktech tradici a zdaleka nejde jen o aplikaci nejlepších vědeckých poznatků v klinické praxi, rozhodování ve většině jiných oborů a činnostech probíhá jinak – intuice, rozhodnutí autority či politické rozhodnutí, v lepším případě expertní odhad. To Rosling považoval za nepřijatelné zejména v době, kdy podkladů pro kvalifikovaná rozhodnutí je ve většině oblastí dost. Nicméně jako vysokoškolský pedagog byl denně konfrontován s jinou zkušeností – jeho studenti chybovali v testech kurzů globálního zdraví natolik, že přemýšlel, jak je možné, že vysokoškolští studenti mají horší vědomosti o světě než šimpanzi (v testech měli často horší úspěšnost než 50 %). Podobně neúspěšní byli však také politici na schůzích OSN, kde se připravují globální rozvojové strategie. Rosling neváhal zadat jim krátký test, aby mohl posléze vynést provokativní hodnocení – ani funkcionáři OSN nevědí o světě více než šimpanzi.

Jako správný vědec a pedagog chtěl Rosling zjistit, proč je míra nevědomosti tak vysoká a co by se s tím dalo dělat. Na základě dlouholeté životní i pracovní zkušenosti (studoval v Indii, pracoval v Mosambiku, založil výzkumnou spolupráci s univerzitami v Asii, Africe, na Středním východě a v Latinské Americe) si ověřil, že problém není ani u jeho studentů, ani ve švédském vzdělávacím systému, ale mj. ve velkém množství miskoncepcí, které nás i v 21. století vedou k chybným úsudkům. Mezi tzv. megamiskoncepce řadí např. dělení světa na dvě skupiny (bohatý sever/západ a chudý jih/východ), stále se horšící situaci ve světě, lineární průběh jevů ad. Špatné soudy také působí naše tendence k zevšeobecňování, víra v osud, snaha hledat viníka ad. Rosling se děsí (80 % bankéřů odpoví špatně na otázku „Jaká část dětí do  1 roku věku na světě je očkována proti některé nemoci: 20 %, nebo 80 %?“, a tito lidé pak mj. rozhodují o globálním financování), ale především nabízí řešení.

Tím je vzdělávání. Školní, mimoškolní, celoživotní, jakékoliv, ale s využitím dat a informací. A protože těch je již příliš mnoho a práce s daty je náročná, založil nadaci Gapminder (Gap neboli mezera je součást jedné jeho hlavní miskoncepce – bohatí a chudí; ve skutečnosti je nejvíce těch, kteří jsou mezi těmito extrémy). Rosling vymyslel efektivní softwarový nástroj na  prezentaci a analýzu dat – Trendanalyzer. Ten převádí mezinárodní data do pohyblivých interaktivních grafů, které jsou názorné, srozumitelné, a pokud jsou prezentovány přímo prof. Roslingem, jsou to vždy skvělá edukativní show (doporučuji jeho prezentace pro TED nebo BBC). „Analyzátor trendů“ je přímo využitelná pomůcka – vizualizace je podporována rozsáhlými datovými soubory z mnoha oblastí života společnosti: ekonomiky, životního prostředí, práce, demografie ad.; velké množství dat je pochopitelně v tématu zdraví. Stačí jen vybrat indikátory, země a časové období a atraktivní prezentace může začít; také ale lze nahrát vlastní datové soubory a analytické možnosti nástroje tak rozšiřovat nebo aktualizovat.

Prof. Hans Rosling je v mnohém mimořádně inspirativní osoba. Ač byl celý život těžce zkoušen chorobami, netrápí se vlastním zdravím, ale zdravím globálním, a přemýšlí, jak je zlepšit. Intenzivně cestuje, prezentuje, vtipkuje, pro zvýšení zájmu neváhá při přednášce polykat meč. Svůj životopis začne větou „Narodil jsem se v Egyptě“ – teprve posléze pozorným posluchačům dojde, že rodné Švédsko bylo v r. 1948 na  regresní trajektorii „naděje dožití – HDP na  osobu“ na stejné úrovni, kde je dnes Egypt. Než zemřel, stačil napsat knihu FACTFULNESS: Ten Reasons We’re Wrong about the World – and why Things are Better Than You Think (2018, Flatiron Books). V ní vysvětluje příčiny našeho ignorantství a na datech interpretuje řadu rozvojových trendů. Bill Gates napsal, že kniha je nepostradatelný průvodce pro správné chápání světa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Tomáš Hák

PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D., (*1961) vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK. Zabývá se metodickými aspekty tvorby a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje. Přednáší na Fakultě humanitních studií UK sociální a kulturní ekologii.
Hák Tomáš

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné