i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Ptáci přiznali barvu

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 620, 2018/11

Žertem se říká, že muž rozezná 16 druhů barev (stejně jako základní nastavení Windows), zatímco žena využívá mnohem širší paletu zahrnující i lososovou, meruňkovou, cihlovou a padesát odstínů šedi. Schopnost rozlišovat desítky barev je jistě obdivuhodná, uvědomme si ovšem, že stanovení několika málo jasných hranic v celém kontinuálním barevném spektru je také náročný a užitečný mentální úkon. Jistá míra generalizace a abstrakce nám umožňuje zpracovat jen ty nejdůležitější ze záplavy smyslových vjemů. Barvy tak vnímáme kategoricky – naše oko je vycvičeno postřehnout zvláště výrazněji rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi (oranžová vůči červené), zatímco rozdíly v rámci jedné kategorie spíše potlačuje (světle versus tmavě červená). Je pro nás proto jednodušší vysbírat zralé jahody, aniž bychom dumali nad drobnými nuancemi v jejich zabarvení, vyhneme se ale těm zeleným a nažloutlým.

Jak je to ale u jiných tvorů? Zdá se, že minimálně ptáci jsou v kategorickém vnímání barev stejně úspěšní jako člověk. Americký tým výzkumníků to nyní demonstroval zajímavým experimentem. Připravili krmící destičku s jamkami krytými barevnými terčíky v osmi různých odstínech červeno- -oranžové. Jednobarevné terčíky kryly prázdné jamky, pod dvojbarevnými terčíky se schovávala dávka zrní. Odstíny na terčících si byly velice podobné a rozlišit jednobarevný a dvoubarevný terčík tak nebylo vždycky úplně jednoduché. Ukázalo se, že samičky australských zebřiček dokážou jednu konkrétní dvojici podobných odstínů rozeznat mnohem úspěšněji než všechny ostatní. Mezi těmito dvěma odstíny tak pro tyto ptáčky zjevně existuje kategorická barevná hranice. Kategorické vnímání barev tak za těchto experimentálních podmínek ovlivňovalo chování ptáků při hledání potravy. Další výzkum se může zaměřit na to, zda tato schopnost ovlivňuje rozhodování ptáků třeba při volbě partnera. Červený zobák samců totiž odráží kondici jejich imunitního systému a pro samice je patrně jedním z parametrů při rozmýšlení, zda se s příslušným samcem spustit.

Někteří teoretici v minulosti spekulovali, že lidská schopnost slovně pojmenovat jednotlivé barvy podmiňuje jejich kategorické vnímání. Zebřičky nám ukazují, že to jde i beze slov.

Caves et al., Nature. 2018, DOI: 10.1038/s41586-018-0377-7

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné