i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Ptáci přiznali barvu

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 620, 2018/11

Žertem se říká, že muž rozezná 16 druhů barev (stejně jako základní nastavení Windows), zatímco žena využívá mnohem širší paletu zahrnující i lososovou, meruňkovou, cihlovou a padesát odstínů šedi. Schopnost rozlišovat desítky barev je jistě obdivuhodná, uvědomme si ovšem, že stanovení několika málo jasných hranic v celém kontinuálním barevném spektru je také náročný a užitečný mentální úkon. Jistá míra generalizace a abstrakce nám umožňuje zpracovat jen ty nejdůležitější ze záplavy smyslových vjemů. Barvy tak vnímáme kategoricky – naše oko je vycvičeno postřehnout zvláště výrazněji rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi (oranžová vůči červené), zatímco rozdíly v rámci jedné kategorie spíše potlačuje (světle versus tmavě červená). Je pro nás proto jednodušší vysbírat zralé jahody, aniž bychom dumali nad drobnými nuancemi v jejich zabarvení, vyhneme se ale těm zeleným a nažloutlým.

Jak je to ale u jiných tvorů? Zdá se, že minimálně ptáci jsou v kategorickém vnímání barev stejně úspěšní jako člověk. Americký tým výzkumníků to nyní demonstroval zajímavým experimentem. Připravili krmící destičku s jamkami krytými barevnými terčíky v osmi různých odstínech červeno- -oranžové. Jednobarevné terčíky kryly prázdné jamky, pod dvojbarevnými terčíky se schovávala dávka zrní. Odstíny na terčících si byly velice podobné a rozlišit jednobarevný a dvoubarevný terčík tak nebylo vždycky úplně jednoduché. Ukázalo se, že samičky australských zebřiček dokážou jednu konkrétní dvojici podobných odstínů rozeznat mnohem úspěšněji než všechny ostatní. Mezi těmito dvěma odstíny tak pro tyto ptáčky zjevně existuje kategorická barevná hranice. Kategorické vnímání barev tak za těchto experimentálních podmínek ovlivňovalo chování ptáků při hledání potravy. Další výzkum se může zaměřit na to, zda tato schopnost ovlivňuje rozhodování ptáků třeba při volbě partnera. Červený zobák samců totiž odráží kondici jejich imunitního systému a pro samice je patrně jedním z parametrů při rozmýšlení, zda se s příslušným samcem spustit.

Někteří teoretici v minulosti spekulovali, že lidská schopnost slovně pojmenovat jednotlivé barvy podmiňuje jejich kategorické vnímání. Zebřičky nám ukazují, že to jde i beze slov.

Caves et al., Nature. 2018, DOI: 10.1038/s41586-018-0377-7

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.