0,2

Srážka dvou neutronových hvězd umožnila v roce 2017 detekovat gravitační vlny spolu s elektromagnetickým zářením. (Všechny předchozí detekce, počínaje první v roce 2015, pocházely ze srážek černých děr, z nichž elektromagnetické záření nepřichází.) Je však otázka, jak mohl systém dvou těsně kolem sebe obíhajících neutronových hvězd vzniknout. Možné vysvětlení nabízí nově publikované pozorování atypické supernovy iPTF 14gqr.

Při výbuchu supernovy vymrští kolabující hvězda do svého okolí obrovské množství hmoty, obvykle několikanásobek hmotnosti našeho Slunce. Tentokrát však hvězda odhodila materiál odpovídající jen 0,2 hmotnosti Slunce. Zazářila nezvykle krátce a byla oproti jiným supernovám velmi slabá. Kolabující jádro přitom muselo být natolik hmotné, že vývojová fáze supernovy mohla nastat. Kam se tedy poděla zbývající hmota z vnějších vrstev?

Autoři objevu nabízejí vysvětlení: hvězda, která explodovala jako supernova a proměnila se v neutronovou hvězdu, má sousedku – jinou neutronovou hvězdu, mající fázi supernovy dávno za sebou. Svým gravitačním působením postupně druhou hvězdu zbavila vnějších vrstev vodíku a helia. Zůstalo obnažené jádro. To následně explodovalo jako supernova, jíž se však nedostával materiál pro „pyrotechnické“ efekty s výbuchem supernovy obvykle spojené. Teorie takový vývoj vedoucí ke vzniku neutronové dvojhvězdy předpovídala, podporu přímým pozorováním se však podařilo získat až nyní.

Supernova iPTF14gqr zazářila v 920 milionů světelných let vzdálené galaxii jen krátce a slabě, její sousedka, neutronová hvězda, ji předem zbavila vnějších vrstev. Výsledkem je neutronová dvojhvězda.Snímek NASA, JPL-Caltech, R. Hurt

De K. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aas8693