Nobelova cena za teorii smluv

V Číně se náklady na počátku 20. století přepravovaly po řekách v člunech tažených šesti muži. Skupinu doprovázel sedmý muž, jenž bičem ztrestal každého, kdo se dostatečně nesnažil. Zajímavé je, že onen sedmý muž nebyl šéfem, nýbrž zaměstnancem najatým tahouny. Proč si muži dobrovolně najímali vlastního dozorce?

Každý z nich tušil, že pokud ostatní budou usilovně táhnout, tak on sám se nemusí příliš namáhat. Pokud se ostatní snažit nebudou, pak jedinec svým úsilím příliš nezmůže. Bez vnějšího donucení by každý tahoun chtěl být „černým pasažérem“ a doprava by vázla ke škodě všech. Najmutím dozorce byl tento problém vyřešen.¹⁾

V souladu se zkušeností čínských tahounů ekonomická teorie sedmdesátých let 20. století měla za to, že „kapitalistická“ firma funguje lépe než firma vlastněná zaměstnanci právě proto, že kapitalista je schopen monitorovat úsilí zaměstnanců, a tím řešit problém „černého pasažéra“.²⁾ V roce 1982 však byla tato teorie přehodnocena. Bengt Holmström ukázal, že „kapitalistická“ firma je efektivnější nikoli z důvodů monitorování úsilí (neboť monitorování bývá často velice nákladné), nýbrž díky flexibilnějšímu odměňování a trestání zaměstnanců.³⁾ Holmströmova analýza nastolila otázky, kdo by měl mít právo rozhodovat a jak efektivně alokovat vlastnická práva mezi smluvními stranami. Hledání odpovědí na tyto otázky postupem času vedlo k nové teorii firmy. Významnou měrou se o ni zasloužil Oliver Hart. Holmström a Hart společně obdrželi v roce 2016 za svůj výzkum Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy.

Každému dle jeho výsledků?

Holmströmův výzkum se týká zejména otázky, jak co nejefektivněji odměňovat zaměstnance. Jednou možností je platit „každému podle jeho práce“. Co když však úsilí zaměstnanců nelze dobře monitorovat? Pokud jsou placeni fixní mzdou, řada z nich nebude pracovat dostatečně pilně; nač se namáhat, když odměna nezávisí na úsilí? Řešením je navázat odměnu na výsledky. Zaměstnanci jsou motivováni k většímu úsilí, neboť větší úsilí vede k lepším výsledkům a k vyšší odměně. Podle této logiky jsou na základě výsledků často placeni česáči ovoce, doručovatelé dopisů či obchodní zástupci.