Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Nobelova cena za teorii smluv

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 330, 2017/6

V Číně se náklady na počátku 20. století přepravovaly po řekách v člunech tažených šesti muži. Skupinu doprovázel sedmý muž, jenž bičem ztrestal každého, kdo se dostatečně nesnažil. Zajímavé je, že onen sedmý muž nebyl šéfem, nýbrž zaměstnancem najatým tahouny. Proč si muži dobrovolně najímali vlastního dozorce?

Každý z nich tušil, že pokud ostatní budou usilovně táhnout, tak on sám se nemusí příliš namáhat. Pokud se ostatní snažit nebudou, pak jedinec svým úsilím příliš nezmůže. Bez vnějšího donucení by každý tahoun chtěl být „černým pasažérem“ a doprava by vázla ke škodě všech. Najmutím dozorce byl tento problém vyřešen.1)

V souladu se zkušeností čínských tahounů ekonomická teorie sedmdesátých let 20. století měla za to, že „kapitalistická“ firma funguje lépe než firma vlastněná zaměstnanci právě proto, že kapitalista je schopen monitorovat úsilí zaměstnanců, a tím řešit problém „černého pasažéra“.2) V roce 1982 však byla tato teorie přehodnocena. Bengt Holmström ukázal, že „kapitalistická“ firma je efektivnější nikoli z důvodů monitorování úsilí (neboť monitorování bývá často velice nákladné), nýbrž díky flexibilnějšímu odměňování a trestání zaměstnanců.3) Holmströmova analýza nastolila otázky, kdo by měl mít právo rozhodovat a jak efektivně alokovat vlastnická práva mezi smluvními stranami. Hledání odpovědí na tyto otázky postupem času vedlo k nové teorii firmy. Významnou měrou se o ni zasloužil Oliver Hart. Holmström a Hart společně obdrželi v roce 2016 za svůj výzkum Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy.

Každému dle jeho výsledků?

Holmströmův výzkum se týká zejména otázky, jak co nejefektivněji odměňovat zaměstnance. Jednou možností je platit „každému podle jeho práce“. Co když však úsilí zaměstnanců nelze dobře monitorovat? Pokud jsou placeni fixní mzdou, řada z nich nebude pracovat dostatečně pilně; nač se namáhat, když odměna nezávisí na úsilí? Řešením je navázat odměnu na výsledky. Zaměstnanci jsou motivováni k většímu úsilí, neboť větší úsilí vede k lepším výsledkům a k vyšší odměně. Podle této logiky jsou na základě výsledků často placeni česáči ovoce, doručovatelé dopisů či obchodní zástupci.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorovi

Marek Hudík

Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Mezi lety 2016 a 2019 působil na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně. V současnosti vyučuje ekonomii na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. V CTS se zabývá teorií rozhodování, teorií her a institucionální ekonomií.
Hudík Marek

Doporučujeme

Ceny Neuron letos netradičně

Ceny Neuron letos netradičně

Ondřej Vrtiška  |  5. 10. 2020
Letošní rok je v mnoha ohledech zvláštní. Nový koronavirus a pandemie covid-19 zasáhla do života každého z nás, ovlivňuje každodenní fungování...
Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné