Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Motýli a drony

experimentální architektura ve Stuttgartu
 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 370, 2017/6

Univerzita ve Stuttgartu vstoupila do dějin architektury především převratným dílem architekta a inženýra Freie Otty. Autor velkolepých síťových struktur Olympijského stadionu v Mnichově a Expa 67 v Montrealu založil v roce 1964 na univerzitě Institut lehkých konstrukci (ILEK) a byl inspirací pro Institut výpočetního navrhování založený profesorem Achimem Mengesem v roce 2008. Práce Otty Freie v oblasti biomimetiky byla převratná jak v oblasti architektonických konstrukcí, tak i v oblasti urbanismu. V období, kdy výpočetní technika neměla dostatečný výkon ani flexibilitu, rozvíjel Otta Frei koncepci materiálových výpočtů (material computation) – testů, ve kterých forma byla tvořena rovnováhou všech působících sil.

Institut výpočetního navrhování ve spolupráci s Institutem stavebních konstrukcí a statiky (profesor Jan Knippers) na tuto tradici navazuje a každý rok obohacuje architektonickou scénu o realizaci experimentálního výzkumného pavilonu. Výzkum těchto dvou institutů se zabývá potenciálem biomimetiky a nových výrobních technologií v architektuře. Nově realizovaný pavilon je pokračováním dlouhodobého vývoje použití diferencovaných vláknových struktur inspirovaných biologickým vzorovým modelem.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Shota Tsikoliya

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné