i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Miocénna bystruška vydala svedectvo o zaniknutej antarktickej tundre

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 314, 2017/6

V súčasnosti možno považovať väčšinu rozlohy južného kontinentu za dezolátnu pustatinu. Kým pobrežné moria a ostrovy prekypujú životom, antarktická pevnina má mimoriadne chudobnú biodiverzitu. Môžu za to extrémne faktory prostredia – chlad a s ním súvisiaca aridita. Žije tu len málo odolných druhov živočíchov, ako vírniky (Rotifera), hlístovce (Nematoda), pomalky (Tardigrada, česky želvušky), roztoče (Acarina) a chvostoskoky (Collembola). Pokiaľ ide o hmyz (Insecta), nájdeme tu len zopár špecializovaných druhov mušíc a pakomárov.

Pritom ešte v pomerne nedávnej geologickej minulosti na pevnine existovalo unikátne spoločenstvo antarktickej tundry. Dokladá to aj nedávny nález bystruškovitého chrobáka (Carabidae, česky střevlíkovití) zo zrázov Oliver Bluffs vo východnej časti Antarktídy. Na základe morfológie fosilizovaných kroviek autori štúdie usúdili, že sú dostatočne odlišné na to, aby vytvorili nový rod. Nový druh bystrušky dostal názov Antarctotrechus balli. Fosílie boli podľa peľových analýz datované do spodného až stredného miocénu, obdobia spred asi 20–14 miliónmi rokov. Druh A. balli obýval chladné a riedko porastené štrkové nánosy v blízkosti ľadovcami napájaných tokov. Okolitú vegetáciu tvorili krovité pabuky rodu Nothophagus, iskerníky (Ranunculus, česky pryskyřník), machy a lišajníky. Vnútrozemská antarktická tundra zanikla pred asi 14 miliónmi rokov a pobrežná pred zhruba 13–10 miliónmi rokov. Osudným sa jej stal vznik Drakovho prielivu po odtrhnutí Južnej Ameriky. Okolo Antarktídy sa tak vytvoril studený cirkumpolárny prúd, ktorý kontinent uvrhol do večného chladu. Drvivá väčšina organizmov, ktoré sa tu ocitli v izolácii, bola odsúdená na vyhynutie.

ZooKeys 635, 109–122, 2016; DOI: 10.3897/zookeys.635.10535

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Marek Dzurenko

Ing. Marek Dzurenko, Ph.D., (*1988) vyštudoval ekológiu a ochranu biodiverzity na FEE Technickej univerzity vo Zvolene. Počas doktorandského štúdia na ÚEL SAV sa venoval problematike inváznych druhov hmyzu na drevinách. V súčasnosti pôsobí na Lesníckej fakulte TUZVO, kde vyučuje lesnícku entomológiu. V rámci výskumnej činnosti sa zaoberá najmä ekológiou ambróziových chrobákov. Vo voľnom čase píše populárno-vedecké články o zoológii, paleontológii či astronómii.
Dzurenko Marek

Doporučujeme

Sirovodík chrání spermie mužů

Sirovodík chrání spermie mužů audio

Jaroslav Petr  |  18. 7. 2022
Samci savců včetně mužů si ve varlatech vyrábějí toxický plyn. S jeho pomocí chrání spermie před poškozením v nepříznivých podmínkách.
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné