Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hroby, smrt a zapomnění aneb o životě českých vědců

Martin Vlach, Vojtěch Kemenny , Ilona Šimánková, Luboš Veverka: Cesty nesmrtelnýchMatfyzPress, nakladatelství MFF UK, Praha 2016, 224 stran, ISBN: 978-80-7378-312-9
 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 304, 2017/5

V roce 2016 vyšla pod hlavičkou nakladatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v rámci Edice popularizace poměrně nenápadná knížka s nevinným názvem Cesty nesmrtelných, která si vytkla za cíl zmapovat osudy slavných i méně slavných (často víceméně zapomenutých) českých matematiků, fyziků a astronomů.

K takovému námětu lze přistoupit různými způsoby, avšak autoři se k němu postavili vskutku originálně. Pokud by vzal knihu do ruky náhodný čtenář, jistě by byl překvapen poněkud netradičním obrazovým doprovodem. Část věnovaná každému z učenců je totiž uvozena fotografií místa jeho posledního odpočinku. Člověka hned napadne vysvětlení, že sehnat skutečnou podobiznu vědců či pedagogů, kteří působili před sto a více lety, je asi docela svízelné, popřípadě že na Matematicko-fyzikální fakultě mají poněkud zvláštní smysl pro humor. Skutečnost však prozradí již bližší pohled na podtitul knihy: Putování po osudech a hrobech slavných českých matematiků, fyziků a astronomů. Hroby (a hřbitovy) totiž neslouží jen jako zpestření titulu, ale jsou podstatnou součástí publikace, doslova propojujícím motivem, který posloužil jako klíč k samotnému výběru představených osobností. Pro nejnáruživější čtenáře (a milovníky krchovů) autoři dokonce připravili několik naučných cest po Olšanských hřbitovech, kde si lze s knihou v ruce jakožto průvodcem obejít většinu vyobrazených hrobů a přitom si číst o lidech, kteří v tom kterém spočívají.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné