Hroby, smrt a zapomnění aneb o životě českých vědců

V roce 2016 vyšla pod hlavičkou nakladatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v rámci Edice popularizace poměrně nenápadná knížka s nevinným názvem Cesty nesmrtelných, která si vytkla za cíl zmapovat osudy slavných i méně slavných (často víceméně zapomenutých) českých matematiků, fyziků a astronomů.

K takovému námětu lze přistoupit různými způsoby, avšak autoři se k němu postavili vskutku originálně. Pokud by vzal knihu do ruky náhodný čtenář, jistě by byl překvapen poněkud netradičním obrazovým doprovodem. Část věnovaná každému z učenců je totiž uvozena fotografií místa jeho posledního odpočinku. Člověka hned napadne vysvětlení, že sehnat skutečnou podobiznu vědců či pedagogů, kteří působili před sto a více lety, je asi docela svízelné, popřípadě že na Matematicko-fyzikální fakultě mají poněkud zvláštní smysl pro humor. Skutečnost však prozradí již bližší pohled na podtitul knihy: Putování po osudech a hrobech slavných českých matematiků, fyziků a astronomů. Hroby (a hřbitovy) totiž neslouží jen jako zpestření titulu, ale jsou podstatnou součástí publikace, doslova propojujícím motivem, který posloužil jako klíč k samotnému výběru představených osobností. Pro nejnáruživější čtenáře (a milovníky krchovů) autoři dokonce připravili několik naučných cest po Olšanských hřbitovech, kde si lze s knihou v ruce jakožto průvodcem obejít většinu vyobrazených hrobů a přitom si číst o lidech, kteří v tom kterém spočívají.