Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Experiment, který potrvá 1000 let

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 264, 2017/5

Národní archiv vlastní od soboty 1. dubna 2017 unikátní archiválii. Jde o záznam hlasových poselství našich současníků budoucím generacím. Vzkazy jsou vypáleny na skleněném kompaktním disku, jehož tělo netvoří obvyklá plastová hmota, ale speciální temperované sklo, vynikající svou tvarovou i chemickou stálostí.

Na povrch CD se nejprve nanese speciální světlocitlivá vrstva, zvaná fotorezist. Je zkonstruována tak, aby byla přesně citlivá k určitému typu laseru. Po zaschnutí vrstvy do ní laser vypálí datovou stopu tak, že ji propálí až na sklo, které však zůstane paprskem nedotčeno. Záznam se do skla vepíše až ponořením disku do kyseliny fluorovodíkové. Na „vyvolání“ disku, tedy naleptání skla na místech, kde jej fotorezist nekryje, přitom stačí pouhých pět sekund. Poté se ochranná vrstva smyje a na záznam se ve vakuové komoře plasmaticky nanese slabá vrstva ryzího stříbra, tvořící odraznou část disku. Životnost takto uchovaných dat by podle výrobce měla být cca 1000 let.

Pracovníci Národního archivu záznam přehrají do svých databází, kde bude uchováván běžnými archivačními metodami. Následujících 1000 let nesmí být kompaktní disk přehráván k tomu určenými přístroji. Teprve roku 3017 Národní archiv provede porovnání záznamu v databázi a pokusí se disk přehrát, aby zjistil, zda výrobcem uvedená životnost záznamu odpovídá skutečnosti. Pokud se CD nedochová, nebo bude záznam poškozen oxidací, pracovníci Národního archivu vykopou duplikát kompaktního disku, který byl v prostorách Botanické zahrady v Praze Troji uložen 1. dubna 2017 v ocelové schráně, naplněné argonovou atmosférou. Sarkofág se schránou obsahuje žulové desky, jež v češtině, angličtině a egyptských hieroglyfech (přeložených egyptology Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy) informují o tom, že je ve schráně uložena zpráva z roku 2017. Časopis Vesmír tak s Botanickou zahradou v Praze Troji, Českým rozhlasem Dvojka, Národním muzeem, DataTresorDiscem, Geosvětem a Českým egyptologickým ústavem UK odstartoval pokus, jejž lze s trochou nadsázky nazvat „nejdelším vědecko-technickým experimentem v dějinách lidstva.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné