Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Experiment, který potrvá 1000 let

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 264, 2017/5

Národní archiv vlastní od soboty 1. dubna 2017 unikátní archiválii. Jde o záznam hlasových poselství našich současníků budoucím generacím. Vzkazy jsou vypáleny na skleněném kompaktním disku, jehož tělo netvoří obvyklá plastová hmota, ale speciální temperované sklo, vynikající svou tvarovou i chemickou stálostí.

Na povrch CD se nejprve nanese speciální světlocitlivá vrstva, zvaná fotorezist. Je zkonstruována tak, aby byla přesně citlivá k určitému typu laseru. Po zaschnutí vrstvy do ní laser vypálí datovou stopu tak, že ji propálí až na sklo, které však zůstane paprskem nedotčeno. Záznam se do skla vepíše až ponořením disku do kyseliny fluorovodíkové. Na „vyvolání“ disku, tedy naleptání skla na místech, kde jej fotorezist nekryje, přitom stačí pouhých pět sekund. Poté se ochranná vrstva smyje a na záznam se ve vakuové komoře plasmaticky nanese slabá vrstva ryzího stříbra, tvořící odraznou část disku. Životnost takto uchovaných dat by podle výrobce měla být cca 1000 let.

Pracovníci Národního archivu záznam přehrají do svých databází, kde bude uchováván běžnými archivačními metodami. Následujících 1000 let nesmí být kompaktní disk přehráván k tomu určenými přístroji. Teprve roku 3017 Národní archiv provede porovnání záznamu v databázi a pokusí se disk přehrát, aby zjistil, zda výrobcem uvedená životnost záznamu odpovídá skutečnosti. Pokud se CD nedochová, nebo bude záznam poškozen oxidací, pracovníci Národního archivu vykopou duplikát kompaktního disku, který byl v prostorách Botanické zahrady v Praze Troji uložen 1. dubna 2017 v ocelové schráně, naplněné argonovou atmosférou. Sarkofág se schránou obsahuje žulové desky, jež v češtině, angličtině a egyptských hieroglyfech (přeložených egyptology Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy) informují o tom, že je ve schráně uložena zpráva z roku 2017. Časopis Vesmír tak s Botanickou zahradou v Praze Troji, Českým rozhlasem Dvojka, Národním muzeem, DataTresorDiscem, Geosvětem a Českým egyptologickým ústavem UK odstartoval pokus, jejž lze s trochou nadsázky nazvat „nejdelším vědecko-technickým experimentem v dějinách lidstva.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné