Experiment, který potrvá 1000 let

Národní archiv vlastní od soboty 1. dubna 2017 unikátní archiválii. Jde o záznam hlasových poselství našich současníků budoucím generacím. Vzkazy jsou vypáleny na skleněném kompaktním disku, jehož tělo netvoří obvyklá plastová hmota, ale speciální temperované sklo, vynikající svou tvarovou i chemickou stálostí.

Na povrch CD se nejprve nanese speciální světlocitlivá vrstva, zvaná fotorezist. Je zkonstruována tak, aby byla přesně citlivá k určitému typu laseru. Po zaschnutí vrstvy do ní laser vypálí datovou stopu tak, že ji propálí až na sklo, které však zůstane paprskem nedotčeno. Záznam se do skla vepíše až ponořením disku do kyseliny fluorovodíkové. Na „vyvolání“ disku, tedy naleptání skla na místech, kde jej fotorezist nekryje, přitom stačí pouhých pět sekund. Poté se ochranná vrstva smyje a na záznam se ve vakuové komoře plasmaticky nanese slabá vrstva ryzího stříbra, tvořící odraznou část disku. Životnost takto uchovaných dat by podle výrobce měla být cca 1000 let.

Pracovníci Národního archivu záznam přehrají do svých databází, kde bude uchováván běžnými archivačními metodami. Následujících 1000 let nesmí být kompaktní disk přehráván k tomu určenými přístroji. Teprve roku 3017 Národní archiv provede porovnání záznamu v databázi a pokusí se disk přehrát, aby zjistil, zda výrobcem uvedená životnost záznamu odpovídá skutečnosti. Pokud se CD nedochová, nebo bude záznam poškozen oxidací, pracovníci Národního archivu vykopou duplikát kompaktního disku, který byl v prostorách Botanické zahrady v Praze Troji uložen 1. dubna 2017 v ocelové schráně, naplněné argonovou atmosférou. Sarkofág se schránou obsahuje žulové desky, jež v češtině, angličtině a egyptských hieroglyfech (přeložených egyptology Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy) informují o tom, že je ve schráně uložena zpráva z roku 2017. Časopis Vesmír tak s Botanickou zahradou v Praze Troji, Českým rozhlasem Dvojka, Národním muzeem, DataTresorDiscem, Geosvětem a Českým egyptologickým ústavem UK odstartoval pokus, jejž lze s trochou nadsázky nazvat „nejdelším vědecko-technickým experimentem v dějinách lidstva.“