i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Transport váčků v plastidech

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 126, 2017/3

Membrány rozdělují eukaryotickou buňku na mnoho různých kompartmentů. Membránové váčky mezi nimi transportují proteiny, lipidy i další látky. Jedním z typů kompartmentů jsou fotosyntetizující chloroplasty a další typy plastidů, organel prokaryotického původu. Jsou obaleny dvěma membránami pocházejícími zřejmě z prokaryotického endosymbionta. Zpravidla jsou uvnitř členěny bohatým systémem vnitřních membrán. Mezi nimi, zejména pod obalovými membránami na periferii, byly také pozorovány váčky s předpokládanou transportní funkcí (Vesmír 81, 116, 2002/2). Nebyla jim dosud věnována soustavná pozornost, přestože jde o fenomén z hlediska fungování plastidů velmi zajímavý.

Nyní vyšla studie, která ukazuje, že takové váčky jsou běžné ve všech typech plastidů cévnatých rostlin, i když nejsou na první pohled nápadné. Autoři je pomocí transmisní elektronové mikroskopie prokázali v proplastidech (prekurzorech všech typů plastidů), v mladých i dospělých zelených chloroplastech, v bezbarvých leukoplastech i v chromoplastech zbarvených karotenoidy. Studovali plastidy v buňkách různých orgánů mnoha druhů rostlin, od modelového huseníčku (Arabidopsis thaliana – „divokého typu“ i mutantů) přes ječmen a kukuřici až třeba po jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Vyzkoušeli vliv chladu a oxidačního stresu a všude tyto váčky nalezli. Domnívají se, že jsou potřeba pro budování a „údržbu“ vnitřních membrán plastidů, a proto jich bývá nejvíc v mladých plastidech, zejména v chloroplastech, kde vzniká komplikovaný systém thylakoidních membrán. Ve velkém množství jsou přítomny i za stresových podmínek. Jsou podobné cytoplazmatickým transportním váčkům typu COPII obaleným proteiny. Pro další studium trojrozměrné struktury těchto váčků bude možné využít speciální elektronmikroskopické techniky, např. TEM tomografii.

Lindquist E. et al., Traffic; DOI: 10.1111/tra.12367

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...