Příliš vzdálený most

Výstava Complex Modelling ve velkorysých prostorech bývalých vojenských doků, v nichž sídlí kodaňská Škola architektury, prezentuje práci institutu CITA, výzkumného architektonického střediska zaměřeného technologicky a digitálně.

Součástí výstavy jsou prototypy, modely a videa zaznamenávající experimentální procesy návrhu a výroby. Co na této výstavě návštěvník nenajde, jsou půdorysy, řezy, perspektivy a další obvyklé příklady architektonických zobrazení. Výzkum, který probíhá v CITA a také v některých dalších evropských a amerických institucích, totiž přináší zásadní změnu způsobu navrhování a prezentování architektonických studií.

Současné způsoby navrhování pocházejí z období renesance. Snaha pozdvihnout společenské postavení architekta z pozice řemeslníka na pozici umělce vedla k zdůrazňování originality. Architektonický objekt nevznikal na staveništi, ale v hlavě a na papíře. Autorská myšlenka se zhmotňovala na papíře pomocí perspektivy a promítání a tisk umožnil tuto informaci přenášet dále. Nástup CAD (Computer Aided Design) a BIM (Building Information Modelling) společně s všeobecným rozšířením digitálních médií toto paradigma utvrzují, neboť digitální záznam budovy může zahrnovat veškeré její detaily včetně vlastností materiálů a chování konstrukce. Autor takového digitálního záznamu je tedy tvůrcem budovy, aniž by se musel podílet na její materializaci. Jistým vyvrcholením jsou expresivní autorské stavby, které současný architektonický diskurs nazývá ikonickou architekturou, jelikož často představují ikonu či značku konkrétního místa. Avšak technologie, které přispěly k vrcholné formě architektury založené na grafickém záznamu, mohou být zároveň nástrojem jejího zániku. Propojení procesu navrhování s procesem výroby, procesem užití a procesem demolice nebo recyklace budovy mění charakter navrhování. Jeho objektem už nejsou konkrétní formy, nýbrž pravidla tyto formy generující. A právě vytváření pravidel je jádrem výzkumu Complex Modelling.