i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zákulisí

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 70, 2017/2

Dvě ztráty pro českou vědu

V pondělí 26. prosince 2016 zemřel ve věku 76 let světoznámý matematik prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc., člen Učené společnosti (a autor několika článků pro Vesmír). Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK a také hru na varhany na Hudební fakultě AMU. V Ústavu informatiky AV ČR, který v letech 1992–2000 vedl, se věnoval především fuzzy logice, data miningu a matematickému zpracování vágních informací. Čtyřicet let působil také jako varhaník v evangelickém kostele v Klimentské ulici v Praze.

V úterý 3. ledna 2017 zemřel ve věku 91 let virolog a imunolog doc. MUDr. Dimitrij Slonim, CSc. Narodil se v Praze v rodině, která v roce 1919 emigrovala z Ruska. V letech 1956–1985 vedl Ústav sér a očkovacích látek a měl klíčový podíl na vývoji a výrobě řady vakcín. I jeho zásluhou se roku 1961 Československo stalo první zemí na světě, v níž se podařilo vymýtit dětskou obrnu. Podílel se také na boji s pravými neštovicemi, spalničkami a příušnicemi, dlouhodobě spolupracoval s WHO. Za výrobu virových vakcín obdržel jako jediný nestraník dvakrát státní cenu (1962 a 1982).

-ov-

Pozor, Toxo!

Toxopl azmu jsme objevili před více než sto lety a zhruba osmdesát let již také víme, že může závažným způsobem ohrozit lidské zdraví. Tímto parazitem je infikována asi třetina obyvatelstva rozvinutých zemí, a tak bychom předpokládali, že tento prvok i projevy onemocnění, které vyvolává, jsou prostudovány do nejmenších detailů. Opak je pravdou. Nejenže zatím neexistuje způsob jak vyléčit doživotní nákazu toxoplazmou a není k dispozici vakcína, ale neexistuje ani zcela spolehlivá metoda, jak u těhotných žen rozpoznat právě probíhající nákazu – tedy tu formu nemoci, která může vážně ohrozit zdraví a život dítěte.

Čtenáři Vesmíru již určitě slyšeli, že toxoplazma dokáže měnit lidské chování, psychiku, reakční doby nebo pravděpodobnost narození syna či dcery. Nesázel bych však na to, že znají nejpravděpodobnější zdroj nákazy (nápověda – kočky ani tatarské bifteky to nejsou), případně že dokážou správně interpretovat svou hladinu IgG protilátek.

Ne na všechny internetové zdroje se může člověk spolehnout. Od Vánoc k nim však přibyly informační stránky www.toxo.eu od biologů z Přírodovědecké fakulty UK a s nimi spojených lékařů. Najdete na nich stručné odpovědi na všechny otázky vztahující se k toxoplazmě, které byste si chtěli, nebo spíše měli položit.

Jaroslav Flegr

Schrödingerova medaile pro Pavla Hobzu

Chemik Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který působí také na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého a v Regionálním centru pokročilých technologií v Olomouci, získal „za vynikající práci týkající se nekovalentních interakcí“ letošní Schrödingerovu medaili.

Medaili každoročně uděluje Světová asociace teoretických a výpočetních chemiků (WATOC) jednomu teoretickému a výpočetnímu chemikovi. Mezi jejími nositeli jsou i dva nobelisté, John A. Pople a William Lipscomb. V roce 1992 ji „za příspěvky k využití teoretické a výpočetní chemie včetně organické fotochemie“ obdržel také Josef Michl.

Pavel Hobza se v oboru proslavil především objevem nepravé vodíkové vazby. Přispěl také k vysvětlení úlohy disperzní energie v biomakromolekulách a k objasnění role patrových interakcí v DNA a v proteinech (viz článek Netušená síla slabých vazeb, který napsal spolu se Zdeňkem Havlasem: Vesmír 89, 594, 2010/10).

„Za velkou poctu považuji možnost vystoupit na pravidelné konferenci WATOC, na niž se letos sjedou do Mnichova odborníci z celého světa. Koná se vždy jednou za tři roky a nositelé Schrödingerovy medaile za uplynulé období na ní mají plenární přednášku. Je to unikátní příležitost prezentovat svoji práci,“ uvedl profesor Hobza.

-ov-

AlphaGo potvrdil svou převahu nad člověkem

Ve dvou on-line turnajích ve hře go se na přelomu roku objevil tajemný hráč Master(P). Neměl za sebou žádnou herní historii, nikdo ho neznal, přesto z desítek bleskových partií neprohrál ani jedinou. Porazil i stávající světovou jedničku, Ke Jia z Číny.

Londýnská firma DeepMind, spadající pod americký Google, následně přiznala, že za geniálním hráčem se skrývá vylepšená verze jejího programu AlphaGo. Ten se v roce 2015 postaral o pozdvižení, když opakovaně porazil nejprve trojnásobného mistra Evropy, Francouze čínského původu Fana Huie, a poté jednoho ze dvou nejlepších hráčů světa, Jihokorejce Lee Sedola.

Go je přitom pro umělou inteligenci obtížnější hra než šachy. V herní strategii nelze spoléhat na hrubou výpočetní sílu, protože 361 herních polí skýtá nesrovnatelně více možností tahů než 64 polí šachovnice. Všechny kameny navíc mají stejnou hodnotu, takže je obtížnější z analýzy eliminovat zjevně nesmyslné tahy.

AlphaGo kombinuje Monte Carlo techniky s novými přístupy, využívá neuronovou síť, která se sama učí analýzou jak cizích, tak vlastních partií. „Není to program, který bychom do poslední řádky kódu sami napsali. V mnoha ohledech sám sebe upravil, takže je úžasné sledovat, co vše se naučil,“ říká spoluzakladatel firmy DeepMind Demis Hassabis. Svůj přístup autoři programu loni popsali v Nature (DOI: 10.1038/nature16961).

Herní projev nepřipomíná chladný stroj, ale spíše člověka pracujícího s intuicí. „Věděl jsem, že hraju proti počítači. Ale kdyby mi to nikdo neřekl, asi bych si pomyslel, že soupeř je sice trochu zvláštní, ale velmi silný hráč z masa a kostí,“ prohlásil po prohraných partiích Fan Hui. Letos AlphaGo odehraje několik oficiálních her, v nichž mají hráči na tahy mnohem více času než v on-line bleskovkách, což by mohlo výhodu stroje proti člověku zmenšit.

Program demonstruje možnosti učící se umělé inteligence, které lze využít například ke zpřesnění klimatických modelů, k analýze finančních trhů nebo k určování diagnózy z obrazových dat produkovaných lékařskými přístroji.

-ov-

Lucy zamíří k Jupiterovým trojanům

Z pěti projektů, které postoupily do finále dalšího kola soutěže o financování z programu Discovery, NASA v lednu vybrala k realizaci dvě kosmické mise. V roce 2021 odstartuje sonda Lucy. V letech 2025 až 2033 proletí kolem šesti Jupiterových trojanů – asteroidů obíhajících spolu s planetou kolem Slunce v Lagrangeových bodech L4 a L5.

Lucy dostala jméno podle slavné fosilie australopitéka, protože podle autorů projektu má „stejně jako ona pomoci pochopit náš původ“. Detailnější poznání Jupiterových trojanů slibuje přinést nové poznatky o formování sluneční soustavy, především vnějších  planet. Přispět má také k určení zdrojů prvních organických látek, kterése na planetách obíhajících kolem Slunce objevily. Koordinátorem vědecké části mise bude Southwest Research Institute (SwRI) v Boulderu.

Zelenou dostala i mise Psyche ke stejnojmennému asteroidu obíhajícímu mezi Marsem a Jupiterem. Asteroid má asi 240 km v průměru a zajímavý je tím, že ho tvoří téměř výlučně železo a nikl. Astronomové se domnívají, že jde o odhalené protoplanetární jádro, a od jeho výzkumu si slibují nové poznatky o formování terestrických planet. Psyche odstartuje v roce 2023 a ke svému cíli dorazí o sedm let později. Odborným garantem projektu je Arizona State University.

-ov-

Čínská stopka pro slonovinu

Čína oznámila, že ke konci letošního roku postaví mimo zákon veškeré obchodování se slonovinou a produkty z ní. Dosud bylo možno legálně prodávat slonovinu získanou před rokem 1989 i s novějšími kusy, pokud měly certifikát CITES. Systém nahrával podvodníkům, za legální byla vydávána i slonovina pocházející od pytláků.

Úplný zákaz (s výjimkou starožitností prostřednictvím aukčních síní) by měl prostor pro podvody zmenšit a postupně ve společnosti snižovat atraktivitu řezbářských výrobků ze slonoviny, které pro Číny představují statusový symbol a součást národní tradice. Řezbáři mají buď spolupracovat s muzei na restaurátorských pracích, nebo se naučit pracovat s jiným materiálem.

Kritici z řad ochránců přírody však upozorňují, že má-li zákaz slonům pomoci, musí ho doprovázet mnohem důslednější boj s černým trhem. Poukazují na analogii s drogami: existuje-li poptávka, trh si vždy najde cestu, jak zákazníkům zboží doručit. Absence legálních cest zvedne cenu a tím i motivaci pytláků a překupníků.

Obchodování se slonovinou zůstává legální v Japonsku, problém představuje i velký černý trh v USA a rostoucí poptávka ve Vietnamu, Thajsku a dalších zemích. Nicméně podle IUCN v současnosti nepředstavují pro slony největší hrozbu pytláci, ale ztráty a fragmentace africké divočiny.

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné