Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kdo povede NASA?

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 546, 2017/10

Donald Trump oznámil jméno kandidáta na budoucího ředitele NASA. Je jím Jim Bridenstine, zvolený za Oklahomu do Sněmovny reprezentantů, v níž je členem výboru pro vědu, vesmír a techniku. Jeho volbu ale ještě musí potvrdit Senát.

Bývalý pilot amerického námořnictva, který má za sebou bojové mise v Iráku a Afghánistánu, vystudoval ekonomii a psychologii na Rice University, z Cornellu má titul MBA. Po odchodu z vojenské služby vedl letecké a kosmické muzeum v Tulse. Jeho oblíbeným tématem je možnost využití měsíčních zdrojů. Pokud se ujme funkce, lze očekávat přesun zájmu NASA od Marsu k Měsíci.

Je zastáncem komerčních letů do vesmíru, kontroverze budí jeho názory na klimatické změny. Značnou pozornost vyvolal jeho výrok z roku 2013: „Globální teploty přestaly růst před deseti lety. Pokud nějaké změny skutečně probíhají, korelují s výkonem Slunce a s oceánskými cykly.“ A o tři roky později zopakoval často zaznívající argument (jehož relevance v kontextu současného dění je neméně často zpochybňována), že v minulosti Země lze najít daleko teplejší období i bez vlivu člověka.

Není pochyb, že během schvalovacího procesu bude jeho názor na klimatické změny předmětem četných dotazů. „Nepřijde s tím, že máme přestat s financováním klimatického výzkumu. Rozhodně věří, že se planeta otepluje a že oxid uhličitý k tomuto procesu přispívá,“ řekl časopisu Science Kelvin Droegemeier z Oklahomské univerzity, který s Bridenstinem spolupracuje.

Kritici Trumpova rozhodnutí říkají, že by v čele NASA neměl stát politik. Tyto hlasy nezaznívají jen od demokratů. Například vlivný republikán (a Trumpův sok z primárek) Marco Rubio se nechal slyšet, že NASA má vést odborník na kosmický výzkum a agentura má být nezávislá na politických stranách

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....