Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

1 °C

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 544, 2017/10

Co se stane, když se teplota dna Jižního ledového oceánu zvýší o pouhý 1 °C? Dopady klimatických změn na ekosystémy se obtížně modelují, i malá změna v některém z bezpočtu parametrů může vést k dramaticky odlišným výsledkům.

Gail Ashtonová s kolegy z Britské antarktické služby se pokusila přispět k poznání v tomto směru terénním experimentem. Potápěči umístili na mořské dno v hloubce 15 m nedaleko polární stanice Rothera na Adelaidině ostrově několik destiček z PV z nich obsahovala topná tělesa, takže voda těsně nad povrchem C o hraně 10 cm. Část byla o 1 °C teplejší než okolní voda, jejíž teplota během roku kolísá mezi –2 a +2 °C.

Experiment trval devět měsíců. Na zahřívaných destičkách rostly některé druhy organismů až dvakrát rychleji než na kontrole, teorie přitom předpovídala jen desetiprocentní zrychlení. Ze změny těžili r-stratégové, destičkám dominoval jediný druh mechovky (Fenestrulina rugula), biodiverzita byla nízká. (Zahřátí dalších destiček o 2 °C ale přineslo mnohem pestřejší výsledky.)

Výsledky jediného experimentu provedeného na jednom místě neradno přeceňovat, jinde by mohl ekosystém reagovat odlišně, nehledě na technická omezení, která neumožňovala plnohodnotnou simulaci přirozených podmínek. Není jasné, jak by vývoj vypadal při pomalém zvyšování teploty a jaká rovnováha by se ustanovila po několika desetiletích. Jde tedy spíše o příspěvek k rozvoji výzkumných metod než o konkrétní výsledky pilotního experimentu.

Ashton G. V. et al., Curr. Biol., DOI: 10.1016/j.cub.2017.07.048
 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné