1 °C

Co se stane, když se teplota dna Jižního ledového oceánu zvýší o pouhý 1 °C? Dopady klimatických změn na ekosystémy se obtížně modelují, i malá změna v některém z bezpočtu parametrů může vést k dramaticky odlišným výsledkům.

Gail Ashtonová s kolegy z Britské antarktické služby se pokusila přispět k poznání v tomto směru terénním experimentem. Potápěči umístili na mořské dno v hloubce 15 m nedaleko polární stanice Rothera na Adelaidině ostrově několik destiček z PV z nich obsahovala topná tělesa, takže voda těsně nad povrchem C o hraně 10 cm. Část byla o 1 °C teplejší než okolní voda, jejíž teplota během roku kolísá mezi –2 a +2 °C.

Experiment trval devět měsíců. Na zahřívaných destičkách rostly některé druhy organismů až dvakrát rychleji než na kontrole, teorie přitom předpovídala jen desetiprocentní zrychlení. Ze změny těžili r-stratégové, destičkám dominoval jediný druh mechovky (Fenestrulina rugula), biodiverzita byla nízká. (Zahřátí dalších destiček o 2 °C ale přineslo mnohem pestřejší výsledky.)

Výsledky jediného experimentu provedeného na jednom místě neradno přeceňovat, jinde by mohl ekosystém reagovat odlišně, nehledě na technická omezení, která neumožňovala plnohodnotnou simulaci přirozených podmínek. Není jasné, jak by vývoj vypadal při pomalém zvyšování teploty a jaká rovnováha by se ustanovila po několika desetiletích. Jde tedy spíše o příspěvek k rozvoji výzkumných metod než o konkrétní výsledky pilotního experimentu.

Ashton G. V. et al., Curr. Biol., DOI: 10.1016/j.cub.2017.07.048