Zákulisí

Sbohem, Alfa Centauri

Mezinárodní astronomická unie (IAU) se rozhodla udělat pořádek v tradičních jménech hvězd a vybrat z nich vždy jen jedno, které bude považováno za oficiální. Ustanovila proto pracovní skupinu (WGSN), která začala připravovat nový katalog. V listopadu do něj zařadila prvních 227 jmen.

Obětí WGSN se stala i slavná Alfa Centauri. Její běžně užívané jméno se asi zvláště z popularizační literatury nevytratí, oficiálně se však nyní jmenuje Rigil Kentaurus (Kentaurova noha), což je jedno z jejích historických označení. Nejmenší složka tohoto hvězdného systému, ke Slunci nejbližší Proxima Centauri, u níž letos astronomové objevili exoplanetu, si své jméno ponechala.

Nově ustanovená oficiální jména nic nemění na zvyklosti označovat hvězdy alfanumerickým kódem, který se osvědčil jako jednoznačný identifikátor. IAU pouze bojuje s chaosem v tradičních jménech, která se mnohdy liší od kultury ke kultuře a jedno jméno bývá naopak někdy používáno pro několik různých hvězd. WGSN by do budoucna měla také vypracovat pravidla a kritéria pro tvorbu nových jmen.

Nehnědnoucí jablka

Firma Okanagan Specialty Fruits získala od kontrolního orgánu amerického ministerstva zemědělství povolení uvést na trh už třetí geneticky upravenou odrůdu nehnědnoucích jablek. Jablko Arctic Fuji následuje po upravených odrůdách Golden Delicious a Granny Smith, schválených v roce 2015. Další v řadě by měla být odrůda Gala.

Běžná jablka hnědnou, protože v důsledku mechanického poškození přijdou fenolické látky do styku s enzymem polyfenoloxidázou. Ten katalyzuje přeměnu fenolů na chinony, z nichž dalšími reakcemi vznikají hnědě zbarvené látky.

V upravených odrůdách je produkce enzymu snížena, takže hnědnutí je pomalejší a méně výrazné. Nejde jen o otázku estetiky. Hnědnutí ovlivňuje i chuť ovoce a jeho zpomalení by mohlo vést k tomu, že v odpadkovém koši skončí méně jablek. U běžných odrůd se navíc s hnědnutím bojuje jinými způsoby, sušená jablka jsou například ošetřována siřičitany, na něž jsou někteří lidé alergičtí.

Žádná z odrůd zatím není na trhu, protože firma čeká, až vysazené stromy začnou plodit. Teprve za několik let tedy bude jasné, zda zákazníci upravená jablka přijali.

Rozbouřené ČVUT

Rektor ČVUT Petr Konvalinka 30. listopadu přežil hlasování Akademického senátu o svém odvolání. Čelil obvinění z manažerského selhání a poškození dobrého jména školy. Pro bylo 20 senátorů, proti stejný počet, k odvolání bylo třeba 27 hlasů.

Napjatá atmosféra panovala už mnoho měsíců před hlasováním. Ústřední postavou sporů je Miroslav Elfmark, kterého Petr Konvalinka v roce 2014 zaměstnal jako svého poradce. Tento úředník pracoval do roku 2010 jako ředitel sekce strukturálních fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu, musel však skončit poté, co na něj bylo podáno trestní oznámení pro podezření z podvodu. Dlouhodobě ho provází pověst šíbra.

Jako poradce skončil letos v únoru, na škole však působil dále. To se změnilo až na podzim poté, co byl za podvod pravomocně odsouzen. Na světlo se dostaly tajně pořízené nahrávky, podle nichž se Elfmark údajně pokoušel zasahovat do řízení školy, aniž k tomu měl oprávnění.

Kritici rektorovi vyčítají, že se dostal pod Elfmarkův vliv a některými svými rozhodnutími školu poškodil. Konvalinka přiznal, že Elfmarkovo angažmá byla chyba, další obvinění však odmítá, na webu ČVUT publikoval několik dopisů, v nichž svůj pohled na kauzu vysvětluje a pochybení vyčítá naopak odvolanému kvestorovi Tomáši Pelikánovi a bývalé ředitelce Správy účelových zařízení Markétě Kabourkové.

Zasedání senátu ČVUT, které mohla veřejnost sledovat prostřednictvím on-line přenosu, ukázalo značné napětí v akademické obci. Je pravděpodobné, že hlasováním spory uvnitř školy zdaleka nekončí.

Podpora pro mladé vědkyně

Už jedenáctým ročníkem pokračuje v České republice mezinárodní projekt společnosti L’Oréal a Světové organizace UNESCO Pro ženy ve vědě.

Vědkyně do 45 let, které dosáhly doktorského titulu, mohou získat 250 000 Kč na své výzkumné projekty (ale třeba i na hlídání dětí, aby se mohly naplno věnovat vědecké kariéře). Připraveny jsou dvě odměny pro vítězky ve věkových kategoriích do 35 a do 45 let. Zájemkyně se mohou hlásit do 31. ledna na www.prozenyvevede.cz.

Přihlášky vyhodnotí porota složená ze zástupců Akademie věd, odborného garanta projektu a organizace UNESCO.

Vítězkami minulého ročníku se staly RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Praze a RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., která pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Pfizer následuje humanitární gesto GSK

Vakcína proti pneumokokům způsobujícím zápal plic, který ročně zabíjejí téměř milion dětí, bude pro humanitární účely výrazně levnější a díky tomu dostupnější.

V loňském listopadovém čísle jsme informovali o tom, že se farmaceutická společnost GSK zavázala snížit cenu pneumokokové vakcíny pro humanitární organizace na zhruba devět dolarů za tři dávky potřebné k vakcinaci jednoho dítěte (Vesmír 95, 618, 2016/11). Do té doby vyšla jediná dávka nejméně na 21 dolarů, často však na mnohem více.

Kromě GSK vakcínu vyrábí také společnost Pfizer. „Lékaři bez hranic doufají, že Pfizer nabídku GSK dorovná,“ psali jsme. Krátce po publikování původní zprávy se tak skutečně stalo. Firma tím vyšla vstříc mezinárodní humanitární a zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic, která o snížení ceny dlouhodobě usilovala a loni v květnu doručila oběma firmám petici s více než 416 000 podpisy.