Poslední adax jaro nedělá

Jen málo velkých obratlovců mělo štěstí v neštěstí a v zajetí přežilo své vyhubení v přírodě. Žhavým kandidátem na dalšího „nešťastníka štěstěny“ je adax (Addax nasomaculatus), pouštní antilopa o hmotnosti až 135 kilogramů, která kdysi obývala nezměrné aridní oblasti Sahelu, Sahary, Levanty a Arábie. Do 21. století přežila jen v zapadlé oblasti uprostřed Sahary. Ještě roku 2010 čítala poslední populace v Mali kolem dvou set jedinců. Vzhledem k tomu, že efekt hrdla láhve překonala řada jiných druhů, mohlo se zdát, že situace není beznadějná. Do té doby liduprázdné končiny však zasáhlo arabské jaro, rozpad Libye a rozsáhlé ropné operace čínských investorů. Zejména trvalá přítomnost ozbrojených skupin (malijských vojenských jednotek chránících čínské naftaře, ozbrojenců z Libye ap.) si vybrala svou daň.

V březnu 2016 se pod patronací IUCN uskutečnila rozsáhlá pátrací akce. Výsledek je zdrcující. Zjištěni byli poslední tři (sic) značně stresovaní jedinci. I když nelze vyloučit, že několik dalších adaxů uniklo pozornosti, naděje na záchranu druhu se definitivně přesouvá na populaci v zajetí. Ta čítá kolem šesti set kusů registrovaných v chovných programech a dalších asi tisíc jedinců v soukromých chovech a na rančích, zejména v USA a na Středním východě.

Stejný osud již potkal přímorožce šavlorohého (Oryx dammah). Ještě nedávno obýval týž region víc než milion těchto kopytníků, v devadesátých letech 20. století však byli vyhubeni (v současnosti se usiluje o jejich repatriaci). A nyní Afrika přichází o adaxe, dalšího z velkých druhů býložravců.

IUCN International news release, 6. 5. 2016, iucn.org/media/news_releases/?22719/saharan-addaxantelope-faces-imminent-extinction.