2 330 000 000
| 9. 6. 2016 | Vesmír 95, 324, 2016/6
Geochemici zpřesnili datování procesu, kterým se molekulární kyslík stal zásluhou rozvoje fotosyntetických organismů trvalou a významnou složkou atmosféry. Stalo se tak před 2,33 miliardy let a nárůst koncentrace byl poměrně rychlý, trval méně než 10 milionů let.
Luo G. et al., Sci. Adv., DOI: 10.1126/sciadv.1600134
Ke stažení
článek ve formátu pdf [358,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











