2 330 000 000
| 9. 6. 2016 | Vesmír 95, 324, 2016/6
Geochemici zpřesnili datování procesu, kterým se molekulární kyslík stal zásluhou rozvoje fotosyntetických organismů trvalou a významnou složkou atmosféry. Stalo se tak před 2,33 miliardy let a nárůst koncentrace byl poměrně rychlý, trval méně než 10 milionů let.
Luo G. et al., Sci. Adv., DOI: 10.1126/sciadv.1600134
Ke stažení
článek ve formátu pdf [358,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...