2 330 000 000
| 9. 6. 2016 | Vesmír 95, 324, 2016/6
Geochemici zpřesnili datování procesu, kterým se molekulární kyslík stal zásluhou rozvoje fotosyntetických organismů trvalou a významnou složkou atmosféry. Stalo se tak před 2,33 miliardy let a nárůst koncentrace byl poměrně rychlý, trval méně než 10 milionů let.
Luo G. et al., Sci. Adv., DOI: 10.1126/sciadv.1600134
Ke stažení
článek ve formátu pdf [358,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Temní architekti tání 
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů
Petr Slavíček, Ondřej Šráček | 2. 2. 2026
Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné 
Miloslav Polášek | 2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...
















