Eurasijský „holub stěhovavý“

Podle prvního evropského červeného seznamu ptáků, který vyšel v létě 2015, je nejohroženějším pěvcem našeho kontinentu strnad obojkový (Emberiza aureola). Celosvětově se jeho populace za poslední tři desetiletí snížila zhruba o 90 % a jeho areál ustupoval východním směrem až o 200 km za rok. Přitom původní počet jedinců se pohyboval v řádu stamilionů. Díky rozšíření „od Baltu po Hokkaidó“ to byl zřejmě vůbec nejpočetnější palearktický pták. Dnes téměř vymizel z Evropy i z jihozápadní Sibiře, kde o něm legionář Josef Musílek r. 1919 psal jako o „nejobyčejnějším letním druhu“, který je běžný téměř v každém prostředí. Kolaps má několik příčin. Jednou je např. intenzifikace zemědělství – na jihu Číny s přechodem na zaplavovaná rýžoviště ubývá strnišť, kde strnadi na tahu hledají potravu, a rákosin, v nichž nocují. Zcela zásadní však je odchyt do sítí během tahu. Na vině je úzký tahový koridor na hustě obydleném území, do něhož se musí vměstnat celosvětová populace.

Člověk lovem zcela či téměř vyhubil již řadu ptačích druhů. Známe ale jen jeden případ, kdy se tak stalo druhu velice početnému, jenž se vyskytoval na rozsáhlém území. Tím druhem je americký holub stěhovavý, který vymřel takřka přesně před sto lety. Mezi USA na přelomu 19. a 20. století a Čínou zhruba o sto let později lze přitom vidět zajímavou paralelu – velký civilizační (populační, ekonomický, dopravní) rozmach přímo na tahové cestě nesmírně početného druhu, který se hodí do kuchyňského hrnce.

Číňané strnadům obojkovým říkají „rýžoví ptáci“ a na jihovýchodě Číny je jedí odnepaměti. Dnes ale stoupá poptávka i ve vzdálených oblastech. Transport na nové trhy je velmi snadný a z lovu „rýžových ptáků“ se stal velký byznys. Dodávají se do restaurací pro poměrně zámožnou městskou klientelu, takže to nelze omluvit tím, že si chudí lidé přilepšují k jídelníčku. Při velké poptávce živené stoupající kupní silou je situace neřešitelná. Odhaduje se, že až 60 % Číňanů pravidelně konzumuje volně žijící druhy živočichů. Odchyt drobných pěvců (lovci pochopitelně nerozlišují jednotlivé druhy) je v Číně ilegální od roku 1997, ale černý trh nadále vzkvétá. Pochopitelně… Vždyť zhodnocení „suroviny“ může být v čínské restauraci až třicetinásobné.

http://dx.doi.org/10.1111/cobi.12537