Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Vosím jedem proti rakovině

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 72, 2016/2

Jedové žlázy žahadlových blanokřídlých obsahují mnoho biologicky aktivních látek. Složení je velmi různorodé: od větších enzymů přes feromony sloužící ke komunikaci v rámci sociálních společenství až po krátké peptidy, které se využívají také k paralyzaci kořisti. Tyto drobné peptidy vzbudily pozornost relativně nedávno v souvislosti s potenciálním využitím ve farmakologii jako alternativa k antibiotikům. Mají totiž antimikrobiální a protirakovinnou aktivitu. Teď se navíc zjistilo, jak působí proti rakovinovým buňkám.

Kromě intenzivního výzkumu včely medonosné je složení jedu zkoumáno také u jihoamerické eusociální vosy Polybia paulista. Zástupci tohoto rodu patří mezi vosíky, kteří se vyskytují i u nás, ale na rozdíl od našich druhů vytvářejí až mnohatisícové kolonie s několika královnami. Právě u zmiňovaného druhu byl objeven peptid MP1. Ten stejně jako ostatní antimikrobiální peptidy působí proti bakteriím narušením jejich membrány. Bylo známo, že tento peptid je schopen ničit rakovinné buňky prostaty, močového měchýře nebo leukemické buňky. Nyní se také zjistilo, jakým způsobem rakovinné buňky ničí, aniž je nebezpečný pro buňky zdravé.

Zatímco u zdravých lidských buněk se fosfolipidy fosfatidylserin (PS) a fosfatidylethanolamin (PE) vyskytují pouze ve vnitřní vrstvě cytoplazmatické membrány, u těch rakovinných je běžně také ve vnější vrstvě. Přítomnost fosfatidylserinu významně zvyšuje koncentraci navázaného MP1 na membránu, přítomnost fosfatidylethanolaminu zase výrazně zvyšuje náchylnost k narušení membrány tímto peptidem. Zvýšená permeabilita tak usnadňuje tvorbu větších transmembránových pórů, což způsobí smrt buňky. Společný výskyt obou fosfolipidů na povrchu buněk rakoviny tedy efektivně synergizuje destruktivní účinek MP1, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozené. Třeba tento objev přispěje k vývoji chemoterapeutik cílených na patologické změny v povrchové vrstvě membrány rakovinných buněk.

http://dx.doi.org/10.1016/j.bpj.2015.07.033

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Daniel Benda

Daniel Benda (*1992) studuje Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře zoologie se specializuje na fylogenezi řasníků a jejich koevoluci s hostiteli.

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné