Vosím jedem proti rakovině

Jedové žlázy žahadlových blanokřídlých obsahují mnoho biologicky aktivních látek. Složení je velmi různorodé: od větších enzymů přes feromony sloužící ke komunikaci v rámci sociálních společenství až po krátké peptidy, které se využívají také k paralyzaci kořisti. Tyto drobné peptidy vzbudily pozornost relativně nedávno v souvislosti s potenciálním využitím ve farmakologii jako alternativa k antibiotikům. Mají totiž antimikrobiální a protirakovinnou aktivitu. Teď se navíc zjistilo, jak působí proti rakovinovým buňkám.

Kromě intenzivního výzkumu včely medonosné je složení jedu zkoumáno také u jihoamerické eusociální vosy Polybia paulista. Zástupci tohoto rodu patří mezi vosíky, kteří se vyskytují i u nás, ale na rozdíl od našich druhů vytvářejí až mnohatisícové kolonie s několika královnami. Právě u zmiňovaného druhu byl objeven peptid MP1. Ten stejně jako ostatní antimikrobiální peptidy působí proti bakteriím narušením jejich membrány. Bylo známo, že tento peptid je schopen ničit rakovinné buňky prostaty, močového měchýře nebo leukemické buňky. Nyní se také zjistilo, jakým způsobem rakovinné buňky ničí, aniž je nebezpečný pro buňky zdravé.

Zatímco u zdravých lidských buněk se fosfolipidy fosfatidylserin (PS) a fosfatidylethanolamin (PE) vyskytují pouze ve vnitřní vrstvě cytoplazmatické membrány, u těch rakovinných je běžně také ve vnější vrstvě. Přítomnost fosfatidylserinu významně zvyšuje koncentraci navázaného MP1 na membránu, přítomnost fosfatidylethanolaminu zase výrazně zvyšuje náchylnost k narušení membrány tímto peptidem. Zvýšená permeabilita tak usnadňuje tvorbu větších transmembránových pórů, což způsobí smrt buňky. Společný výskyt obou fosfolipidů na povrchu buněk rakoviny tedy efektivně synergizuje destruktivní účinek MP1, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozené. Třeba tento objev přispěje k vývoji chemoterapeutik cílených na patologické změny v povrchové vrstvě membrány rakovinných buněk.

http://dx.doi.org/10.1016/j.bpj.2015.07.033