Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Vosím jedem proti rakovině

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 72, 2016/2

Jedové žlázy žahadlových blanokřídlých obsahují mnoho biologicky aktivních látek. Složení je velmi různorodé: od větších enzymů přes feromony sloužící ke komunikaci v rámci sociálních společenství až po krátké peptidy, které se využívají také k paralyzaci kořisti. Tyto drobné peptidy vzbudily pozornost relativně nedávno v souvislosti s potenciálním využitím ve farmakologii jako alternativa k antibiotikům. Mají totiž antimikrobiální a protirakovinnou aktivitu. Teď se navíc zjistilo, jak působí proti rakovinovým buňkám.

Kromě intenzivního výzkumu včely medonosné je složení jedu zkoumáno také u jihoamerické eusociální vosy Polybia paulista. Zástupci tohoto rodu patří mezi vosíky, kteří se vyskytují i u nás, ale na rozdíl od našich druhů vytvářejí až mnohatisícové kolonie s několika královnami. Právě u zmiňovaného druhu byl objeven peptid MP1. Ten stejně jako ostatní antimikrobiální peptidy působí proti bakteriím narušením jejich membrány. Bylo známo, že tento peptid je schopen ničit rakovinné buňky prostaty, močového měchýře nebo leukemické buňky. Nyní se také zjistilo, jakým způsobem rakovinné buňky ničí, aniž je nebezpečný pro buňky zdravé.

Zatímco u zdravých lidských buněk se fosfolipidy fosfatidylserin (PS) a fosfatidylethanolamin (PE) vyskytují pouze ve vnitřní vrstvě cytoplazmatické membrány, u těch rakovinných je běžně také ve vnější vrstvě. Přítomnost fosfatidylserinu významně zvyšuje koncentraci navázaného MP1 na membránu, přítomnost fosfatidylethanolaminu zase výrazně zvyšuje náchylnost k narušení membrány tímto peptidem. Zvýšená permeabilita tak usnadňuje tvorbu větších transmembránových pórů, což způsobí smrt buňky. Společný výskyt obou fosfolipidů na povrchu buněk rakoviny tedy efektivně synergizuje destruktivní účinek MP1, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozené. Třeba tento objev přispěje k vývoji chemoterapeutik cílených na patologické změny v povrchové vrstvě membrány rakovinných buněk.

http://dx.doi.org/10.1016/j.bpj.2015.07.033

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Daniel Benda

Daniel Benda (*1992) studuje Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře zoologie se specializuje na fylogenezi řasníků a jejich koevoluci s hostiteli.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné