Paraziti z římských toalet
| 4. 2. 2016 | Vesmír 95, 73, 2016/2
Římané přinesli na obsazená území vyšší hygienické standardy v podobě veřejných latrín, lázní, vodovodů a kanalizace. Přesto se zdá, že množství parazitů se pod jejich vládou nesnížilo. Podle archeologů z Cambridge University byli v římské době běžní tenkohlavec (Trichuris trichiura), škrkavka (Ascaris lumbricoides) i měňavka (Entamoeba histolytica) způsobující průjmy. Jejich šíření mohla napomáhat teplá voda ve vyhřívaných lázních, jejich nedostatečné čištění, nebo využívání exkrementů jako hnojiva.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [387,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...