Paraziti z římských toalet
| 4. 2. 2016 | Vesmír 95, 73, 2016/2
Římané přinesli na obsazená území vyšší hygienické standardy v podobě veřejných latrín, lázní, vodovodů a kanalizace. Přesto se zdá, že množství parazitů se pod jejich vládou nesnížilo. Podle archeologů z Cambridge University byli v římské době běžní tenkohlavec (Trichuris trichiura), škrkavka (Ascaris lumbricoides) i měňavka (Entamoeba histolytica) způsobující průjmy. Jejich šíření mohla napomáhat teplá voda ve vyhřívaných lázních, jejich nedostatečné čištění, nebo využívání exkrementů jako hnojiva.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [387,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.