Paraziti z římských toalet
| 4. 2. 2016 | Vesmír 95, 73, 2016/2
Římané přinesli na obsazená území vyšší hygienické standardy v podobě veřejných latrín, lázní, vodovodů a kanalizace. Přesto se zdá, že množství parazitů se pod jejich vládou nesnížilo. Podle archeologů z Cambridge University byli v římské době běžní tenkohlavec (Trichuris trichiura), škrkavka (Ascaris lumbricoides) i měňavka (Entamoeba histolytica) způsobující průjmy. Jejich šíření mohla napomáhat teplá voda ve vyhřívaných lázních, jejich nedostatečné čištění, nebo využívání exkrementů jako hnojiva.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [387,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně
Jan Demel | 25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Co vůbec znamená mít na vybranou?
Petr Tureček | 24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...