Paraziti z římských toalet
| 4. 2. 2016 | Vesmír 95, 73, 2016/2
Římané přinesli na obsazená území vyšší hygienické standardy v podobě veřejných latrín, lázní, vodovodů a kanalizace. Přesto se zdá, že množství parazitů se pod jejich vládou nesnížilo. Podle archeologů z Cambridge University byli v římské době běžní tenkohlavec (Trichuris trichiura), škrkavka (Ascaris lumbricoides) i měňavka (Entamoeba histolytica) způsobující průjmy. Jejich šíření mohla napomáhat teplá voda ve vyhřívaných lázních, jejich nedostatečné čištění, nebo využívání exkrementů jako hnojiva.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [387,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti 
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...
















