Paraziti z římských toalet
| 4. 2. 2016 | Vesmír 95, 73, 2016/2
Římané přinesli na obsazená území vyšší hygienické standardy v podobě veřejných latrín, lázní, vodovodů a kanalizace. Přesto se zdá, že množství parazitů se pod jejich vládou nesnížilo. Podle archeologů z Cambridge University byli v římské době běžní tenkohlavec (Trichuris trichiura), škrkavka (Ascaris lumbricoides) i měňavka (Entamoeba histolytica) způsobující průjmy. Jejich šíření mohla napomáhat teplá voda ve vyhřívaných lázních, jejich nedostatečné čištění, nebo využívání exkrementů jako hnojiva.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [387,19 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...