Konflikt funkcionalismu a socialistického realismu
Příklad Kladno-Rozdělov
| 4. 2. 2016
| Vesmír 95, 122, 2016/2
Rok 1948 se v Československu stal přelomovým bodem. V důsledku komunistického puče se proměnila celá společnost, politická reprezentace, instituce, vzorce chování a postupně i vizuální kódy. Výjimku v tomto komplexním a autoritativním procesu samozřejmě nemohla tvořit ani architektonická produkce. Radikální posun od tehdy dominantního funkcionalismu k nově diktovanému socialistickému realismu lze dobře ilustrovat na příkladu sídliště Kladno-Rozdělov.
Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura
O autorovi
Vendula Hnídková
Mgr. Vendula Hnídková, Ph.D., (1978) studovala dějiny umění v Brně, Vídni, Praze a Helsinkách. V rámci Marie Skłodowska-Curie Fellowship působila na Birminghamské univerzitě, kde se zaměřila na problematiku bydlení. Aktuálně vede v Ústavu dějin umění AV ČR český tým bilaterálního projektu Invisible Agents, v němž se zabývá vlivem Ministerstva veřejných prací na architektonickou produkci v meziválečném Československu.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...