Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

776

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 74, 2016/2

Vědecký novinář Ivan Oransky zveřejnil na svém blogu retractionwatch.com seznam deseti nejcitovanějších retrahovaných článků. První místo patří studii japonských autorů (Fukuhara a kol., Science 2005), referující o objevu proteinu visfatinu, tvořeného tukovými buňkami, který u myší podobně jako inzulin snižuje hladinu krevní glukózy. Autoři článek stáhli v roce 2007, aktivita visfatinu (později ztotožněného s jiným už dříve známým enzymem) dosud není zcela objasněna. Článek byl po svém stažení citován 776krát (celkem 1023krát). Třetí místo patří nechvalně známé podvodné Wakefieldově studii v Lancetu (1998, retrahována 2010), která dávala do souvislosti vakcínu MMR a vznik autismu. Nasbírala zatím 983 citací, z toho 308 po svém stažení. Důvody, proč vědci retrahované články nadále citují, jsou různé. Někteří stažení článku nezaznamenají, další na něj odkazují pouze v historických souvislostech. Z různých průzkumů však vyplývá, že jen v menšině podobných případů bývá zmíněno, že citovaný článek byl retrahován.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné