Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Fascinující rozmnožovací strategie pavouků

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 680, 2016/12

Kopulace s nedospělými samičkami může být výhodná. Tedy alespoň pokud je řeč o některých zástupcích snovaček (rod Latrodectus). Rozmnožovací strategie pavouků jsou někdy opravdu fascinující a jednou z prvních skutečností, která se nám v této souvislosti vybaví, je žravost samičky během kopulace. Respektive to, že u mnoha druhů pavouků samička v průběhu páření samečka sežere (ne nadarmo je snovačka jedovatá známá také jako černá vdova). Mnoho samců se snaží samičce znemožnit další kopulaci například znepřístupněním jejího pohlavního ústrojí pro další zájemce o páření, což je efektivní způsob, jak si zajistit otcovství u co největšího počtu potomků od jinak polyandrické samičky. Zdá se však, že existuje i jiná možnost, jak svůj reprodukční úspěch trochu zvýšit.

Nedávno zveřejnila skupina vědců výsledky svého výzkumu průběhu páření u dvou zástupců snovaček, konkrétně snovačky hnědé (Latrodectus geometricus), známé též pod označením hnědá vdova, a snovačky Hasseltovy (L. hasselti). Jak se následně ukázalo, samci dvou sledovaných druhů objevili způsob, jak se kanibalským choutkám samice alespoň občas vyhnout. Nedospělá samička, která se nachází v posledním instaru (před posledním svlékáním a proměnou v dospělce), má totiž už plně vyvinuté spermatéky (orgány pro uchování spermií). Překážkou je pouze to, že vstup do pohlavního ústrojí samičky je v této fázi ještě uzavřený, proto samcům nezbývá než proniknout přímo exoskeletem (vnější kostrou) samice, aby mohli úspěšně předat své pohlavní buňky. Ty pak zůstanou bezpečně uloženy ve spermatékách samice a po její přeměně v dospělce mohou zajistit úspěšné oplodnění. Jelikož nedospělá samička sežere samečka jen výjimečně, jeví se tento způsob rozmnožování pro samečka velmi výhodným, protože mu skýtá možnost opakovaného páření. Výsledky dosažené v laboratorních podmínkách podporuje i pozorování z přírody, jelikož přibližně třetina samiček snovačky hnědé sebraných v době, kdy ještě nedosáhly dospělosti, byla již oplodněna. Zdá se tedy, že se před námi odkrývá nový pohled na dosud nezdokumentované rozmnožovací zvyklosti u některých pavouků a koneckonců možná nejen u nich.

Biaggio et al., Biology Letters, DOI: 10.1098/rsbl.2016.0516

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...