Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Fascinující rozmnožovací strategie pavouků

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 680, 2016/12

Kopulace s nedospělými samičkami může být výhodná. Tedy alespoň pokud je řeč o některých zástupcích snovaček (rod Latrodectus). Rozmnožovací strategie pavouků jsou někdy opravdu fascinující a jednou z prvních skutečností, která se nám v této souvislosti vybaví, je žravost samičky během kopulace. Respektive to, že u mnoha druhů pavouků samička v průběhu páření samečka sežere (ne nadarmo je snovačka jedovatá známá také jako černá vdova). Mnoho samců se snaží samičce znemožnit další kopulaci například znepřístupněním jejího pohlavního ústrojí pro další zájemce o páření, což je efektivní způsob, jak si zajistit otcovství u co největšího počtu potomků od jinak polyandrické samičky. Zdá se však, že existuje i jiná možnost, jak svůj reprodukční úspěch trochu zvýšit.

Nedávno zveřejnila skupina vědců výsledky svého výzkumu průběhu páření u dvou zástupců snovaček, konkrétně snovačky hnědé (Latrodectus geometricus), známé též pod označením hnědá vdova, a snovačky Hasseltovy (L. hasselti). Jak se následně ukázalo, samci dvou sledovaných druhů objevili způsob, jak se kanibalským choutkám samice alespoň občas vyhnout. Nedospělá samička, která se nachází v posledním instaru (před posledním svlékáním a proměnou v dospělce), má totiž už plně vyvinuté spermatéky (orgány pro uchování spermií). Překážkou je pouze to, že vstup do pohlavního ústrojí samičky je v této fázi ještě uzavřený, proto samcům nezbývá než proniknout přímo exoskeletem (vnější kostrou) samice, aby mohli úspěšně předat své pohlavní buňky. Ty pak zůstanou bezpečně uloženy ve spermatékách samice a po její přeměně v dospělce mohou zajistit úspěšné oplodnění. Jelikož nedospělá samička sežere samečka jen výjimečně, jeví se tento způsob rozmnožování pro samečka velmi výhodným, protože mu skýtá možnost opakovaného páření. Výsledky dosažené v laboratorních podmínkách podporuje i pozorování z přírody, jelikož přibližně třetina samiček snovačky hnědé sebraných v době, kdy ještě nedosáhly dospělosti, byla již oplodněna. Zdá se tedy, že se před námi odkrývá nový pohled na dosud nezdokumentované rozmnožovací zvyklosti u některých pavouků a koneckonců možná nejen u nich.

Biaggio et al., Biology Letters, DOI: 10.1098/rsbl.2016.0516

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné