Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Fascinující rozmnožovací strategie pavouků

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 680, 2016/12

Kopulace s nedospělými samičkami může být výhodná. Tedy alespoň pokud je řeč o některých zástupcích snovaček (rod Latrodectus). Rozmnožovací strategie pavouků jsou někdy opravdu fascinující a jednou z prvních skutečností, která se nám v této souvislosti vybaví, je žravost samičky během kopulace. Respektive to, že u mnoha druhů pavouků samička v průběhu páření samečka sežere (ne nadarmo je snovačka jedovatá známá také jako černá vdova). Mnoho samců se snaží samičce znemožnit další kopulaci například znepřístupněním jejího pohlavního ústrojí pro další zájemce o páření, což je efektivní způsob, jak si zajistit otcovství u co největšího počtu potomků od jinak polyandrické samičky. Zdá se však, že existuje i jiná možnost, jak svůj reprodukční úspěch trochu zvýšit.

Nedávno zveřejnila skupina vědců výsledky svého výzkumu průběhu páření u dvou zástupců snovaček, konkrétně snovačky hnědé (Latrodectus geometricus), známé též pod označením hnědá vdova, a snovačky Hasseltovy (L. hasselti). Jak se následně ukázalo, samci dvou sledovaných druhů objevili způsob, jak se kanibalským choutkám samice alespoň občas vyhnout. Nedospělá samička, která se nachází v posledním instaru (před posledním svlékáním a proměnou v dospělce), má totiž už plně vyvinuté spermatéky (orgány pro uchování spermií). Překážkou je pouze to, že vstup do pohlavního ústrojí samičky je v této fázi ještě uzavřený, proto samcům nezbývá než proniknout přímo exoskeletem (vnější kostrou) samice, aby mohli úspěšně předat své pohlavní buňky. Ty pak zůstanou bezpečně uloženy ve spermatékách samice a po její přeměně v dospělce mohou zajistit úspěšné oplodnění. Jelikož nedospělá samička sežere samečka jen výjimečně, jeví se tento způsob rozmnožování pro samečka velmi výhodným, protože mu skýtá možnost opakovaného páření. Výsledky dosažené v laboratorních podmínkách podporuje i pozorování z přírody, jelikož přibližně třetina samiček snovačky hnědé sebraných v době, kdy ještě nedosáhly dospělosti, byla již oplodněna. Zdá se tedy, že se před námi odkrývá nový pohled na dosud nezdokumentované rozmnožovací zvyklosti u některých pavouků a koneckonců možná nejen u nich.

Biaggio et al., Biology Letters, DOI: 10.1098/rsbl.2016.0516

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...