Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Fascinující rozmnožovací strategie pavouků

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 680, 2016/12

Kopulace s nedospělými samičkami může být výhodná. Tedy alespoň pokud je řeč o některých zástupcích snovaček (rod Latrodectus). Rozmnožovací strategie pavouků jsou někdy opravdu fascinující a jednou z prvních skutečností, která se nám v této souvislosti vybaví, je žravost samičky během kopulace. Respektive to, že u mnoha druhů pavouků samička v průběhu páření samečka sežere (ne nadarmo je snovačka jedovatá známá také jako černá vdova). Mnoho samců se snaží samičce znemožnit další kopulaci například znepřístupněním jejího pohlavního ústrojí pro další zájemce o páření, což je efektivní způsob, jak si zajistit otcovství u co největšího počtu potomků od jinak polyandrické samičky. Zdá se však, že existuje i jiná možnost, jak svůj reprodukční úspěch trochu zvýšit.

Nedávno zveřejnila skupina vědců výsledky svého výzkumu průběhu páření u dvou zástupců snovaček, konkrétně snovačky hnědé (Latrodectus geometricus), známé též pod označením hnědá vdova, a snovačky Hasseltovy (L. hasselti). Jak se následně ukázalo, samci dvou sledovaných druhů objevili způsob, jak se kanibalským choutkám samice alespoň občas vyhnout. Nedospělá samička, která se nachází v posledním instaru (před posledním svlékáním a proměnou v dospělce), má totiž už plně vyvinuté spermatéky (orgány pro uchování spermií). Překážkou je pouze to, že vstup do pohlavního ústrojí samičky je v této fázi ještě uzavřený, proto samcům nezbývá než proniknout přímo exoskeletem (vnější kostrou) samice, aby mohli úspěšně předat své pohlavní buňky. Ty pak zůstanou bezpečně uloženy ve spermatékách samice a po její přeměně v dospělce mohou zajistit úspěšné oplodnění. Jelikož nedospělá samička sežere samečka jen výjimečně, jeví se tento způsob rozmnožování pro samečka velmi výhodným, protože mu skýtá možnost opakovaného páření. Výsledky dosažené v laboratorních podmínkách podporuje i pozorování z přírody, jelikož přibližně třetina samiček snovačky hnědé sebraných v době, kdy ještě nedosáhly dospělosti, byla již oplodněna. Zdá se tedy, že se před námi odkrývá nový pohled na dosud nezdokumentované rozmnožovací zvyklosti u některých pavouků a koneckonců možná nejen u nich.

Biaggio et al., Biology Letters, DOI: 10.1098/rsbl.2016.0516

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné