Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Fascinující rozmnožovací strategie pavouků

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 680, 2016/12

Kopulace s nedospělými samičkami může být výhodná. Tedy alespoň pokud je řeč o některých zástupcích snovaček (rod Latrodectus). Rozmnožovací strategie pavouků jsou někdy opravdu fascinující a jednou z prvních skutečností, která se nám v této souvislosti vybaví, je žravost samičky během kopulace. Respektive to, že u mnoha druhů pavouků samička v průběhu páření samečka sežere (ne nadarmo je snovačka jedovatá známá také jako černá vdova). Mnoho samců se snaží samičce znemožnit další kopulaci například znepřístupněním jejího pohlavního ústrojí pro další zájemce o páření, což je efektivní způsob, jak si zajistit otcovství u co největšího počtu potomků od jinak polyandrické samičky. Zdá se však, že existuje i jiná možnost, jak svůj reprodukční úspěch trochu zvýšit.

Nedávno zveřejnila skupina vědců výsledky svého výzkumu průběhu páření u dvou zástupců snovaček, konkrétně snovačky hnědé (Latrodectus geometricus), známé též pod označením hnědá vdova, a snovačky Hasseltovy (L. hasselti). Jak se následně ukázalo, samci dvou sledovaných druhů objevili způsob, jak se kanibalským choutkám samice alespoň občas vyhnout. Nedospělá samička, která se nachází v posledním instaru (před posledním svlékáním a proměnou v dospělce), má totiž už plně vyvinuté spermatéky (orgány pro uchování spermií). Překážkou je pouze to, že vstup do pohlavního ústrojí samičky je v této fázi ještě uzavřený, proto samcům nezbývá než proniknout přímo exoskeletem (vnější kostrou) samice, aby mohli úspěšně předat své pohlavní buňky. Ty pak zůstanou bezpečně uloženy ve spermatékách samice a po její přeměně v dospělce mohou zajistit úspěšné oplodnění. Jelikož nedospělá samička sežere samečka jen výjimečně, jeví se tento způsob rozmnožování pro samečka velmi výhodným, protože mu skýtá možnost opakovaného páření. Výsledky dosažené v laboratorních podmínkách podporuje i pozorování z přírody, jelikož přibližně třetina samiček snovačky hnědé sebraných v době, kdy ještě nedosáhly dospělosti, byla již oplodněna. Zdá se tedy, že se před námi odkrývá nový pohled na dosud nezdokumentované rozmnožovací zvyklosti u některých pavouků a koneckonců možná nejen u nich.

Biaggio et al., Biology Letters, DOI: 10.1098/rsbl.2016.0516

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...