Aktuální číslo:

2026/5

Téma měsíce:

Vlákno

Obálka čísla

Odhad vlastností oceánu na Europě

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 615, 2016/11

To, že Jupiterův měsíc Europa pod svou ledovou slupkou hostí oceán vody, je díky jeho povrchové geologii, indukovanému magnetickému poli a gravitačním měřením známo již delší dobu. Ale o vlastnostech tohoto oceánu víme velice málo. Steve Vance a kolektiv z JPL se v nové studii pokusili o výpočet produkce vodíku reakcemi vody s horninovým jádrem a oxidantů jako produktů radiolýzy na povrchu měsíce, odkud by se při recyklaci povrchového materiálu dostávaly do oceánu.

Produkci vodíku odhadli na základě serpentinizace, tj. procesu exotermní reakce vody s horninou, při níž se uvolňuje vodík, popřípadě další redukované produkty. Není důvod se domnívat, že by na Europě nemohla probíhat, existují doklady serpentinizačních reakcí např. z Marsu a uhlíkových chondritů. Vance s kolegy počítali povrch horniny přístupné reakci především díky trhlinám. Usuzovali, že její složení se podobá svrchnímu plášti Země. V současné práci zanedbali řadu procesů ovlivňujících přístupnost hornin (tektoniku na větších škálách, změny propustnosti, rozšiřování či zmenšování pórů v hornině). Serpentinizace by mohla probíhat až do zhruba šestikilometrové hloubky v plášti. Dalším procesem, který může na Europě produkovat vodík, jsou hydrotermální reakce za vyšších teplot. Celková produkce vodíku by měla být 109 až 5 × 1010 molů za rok.

Kyslík vzniká na povrchu Europy z ledu radiačními reakcemi. U množství oxidantů dostávajících se recyklací povrchového ledu do oceánu však panuje značná nejistota; rozsah a rychlost přenosu materiálu závisí na geologických procesech v ledové slupce, kterým stále dostatečně nerozumíme. Nejistota je tedy o řád vyšší než u vodíku (5 × 109 až 4 × 1011 molů za rok), nicméně pokud jsou odhady rámcově správné, může se redoxní prostředí europského oceánu blížit pozemskému. Dalším krokem bude bližší posouzení historického vývoje jeho redox stavu. Ten mohl hrát zásadní roli v dostupnosti prebiotických sloučenin a zdrojů energie z hlediska vzniku života.

Počátkem třicátých let by naše znalosti měla upřesnit evropská sonda JUICE a snad také americká Europa Mission.

Vance S. D. et al.: Geophys. Res. Lett.; DOI: 10.1002/2016GL068547

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Julie Nekola Nováková

Mgr. Julie Nekola Nováková (*1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu základy astrobiologie a na organizaci semináře z astrobiologie (PřF UK). Je členkou Europlanet Society a Evropského astrobiologického institutu (EAI). Na jaře 2020 vydala v angličtině knihu Strangest of All – antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář. Kniha je volně dostupná na webu EAI a na julienovakova.com

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Život na hraně

Život na hraně uzamčeno

Jan Černý  |  1. 6. 2026
Zvládnou přežít globální zalednění, masivní vulkanismus nebo změnu složení atmosféry. Odolným formám života se daří uspět většinou díky značné...