Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Biologie a ochrana mihulí

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 605, 2016/10

 

Víte, co má společného syrová nastrouhaná mrkev a pečená, vařená či nadívaná kruhoústá „ryba-neryba“, mihule? Když je jíte, snadno se zakuckáte, někdy je to poslední reflex před udušením. Ale zná-li váš spolustolovník Heimlichův chvat, určený k vypuzení sousta, které ucpalo dýchací cesty, budete zachráněni. Totéž se nepodařilo u anglického krále Jindřicha I. roku 1135. Zemřel náhle při konzumaci své oblíbené dobroty – koláče s mihulím masem. I po této a jiných varovných příhodách zůstala tato delikatesa na anglických slavnostních tabulích dodnes. Naneštěstí pro mihule. Především ty říční (Lampetra fluviatilis) a potoční (Lampetra planeri) patřily donedávna v Evropě k ohroženým druhům. Dnes se jejich počty mnohde obnovují, otázka, „kdo přežije déle – anglická monarchie, nebo chutné druhy mihulí?“, navzdory tomu trvá. Druhou částí této otázky se zabývá publikace od pěti českých ichtyologů, která podává první komplexní vědecky dokumentovaný soubor historických, biologických a ekologických údajů o této zajímavé a užitečné skupině vodních živočichů. Jsou zde popsány všechny tři čeledi, deset rodů i 44 v současné době známých druhů. V českých zemích žilo šest středoevropských druhů, kterým věnovali autoři velkou pozornost. Postupně se zabývají anatomií a morfologií mihulí, jejich zařazením do živočišné říše, popisují srovnávací genetiku a mezidruhové křížení, zmiňují se o paleontologii, která odhaluje jejich předchůdce v karbonu a prakticky identické formy v křídových vrstvách v Číně (125 milionů let). Význam mihulí pro člověka spočívá ve dvou aspektech. Jednak jde o kulinárně velmi oblíbenou pochoutku – 93 procent tělesné hmoty tvoří netučné svalové segmenty o vysoké nutriční hodnotě a jejich nervový pruh na hřbetě (chorda, struna) je vyhlášenou lahůdkou. Ve hře je i parazitický způsob života, který přináší milionové škody pro rybolov hlavně úhynem lososovitých ryb. Červená kniha mihulí a ryb z roku 2006 konstatuje, že z našeho území již vymizely dva druhy. Jde o mihuli mořskou (Petromyzon marinus), jejíž poslední doložený exemplář byl uloven v Labi u Děčína v roce 1902, a mihuli říční, také kdysi labský druh. Ústup těchto mihulí musíme přičíst především znečištění toků a nepřekonatelným migračním překážkám na polské a méně na německé straně řek. Ohroženy jsou i zbylé druhy, jako je mihule potoční nebo mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae), u nás se vyskytující jen v potoce Račinka u Velkých Losin. Pomoc mihulím může přijít jak od rybářských svazů, správ povodí a úvodí, tak od ochranářských organizací. Bylo by dobré využít i zkušeností ze zahraničí při budování funkčních přechodů u přehrad a vysokých jezů, jak je detailně autoři popisují včetně vyhodnocení jejich účinnosti. Ochranářská opatření jsou jedním z podstatných informačních přínosů této knihy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné