Jindřich Chmelař

Co všechno umějí sliny, které klíště vypouští během sání do rány? Je toho hodně: sliny (tedy stovky molekul bioaktivních látek v nich obsažených) brání srážení krve, potlačují bolest i obranou reakci organismu hostitele. To klíštěti umožní dostatečně nenápadně a dlouho sát (takzvaná tvrdá klíšťata včetně našeho nejběžnějšího klíštěte obecného – Ixodes ricinus – potřebují sát až deset dní). Naprosto neobyčejných vlastností a účinků klíštěcích slin však využívají další nezvaní hosté: se slinami se „svezou“ do organismu hostitele i bakterie, viry a další patogeny. Účinné látky z klíštěcích slin jim navíc zaručují, že to půjde snadno a rychle, že se bryskně pomnoží a lépe proniknou do vnitřních orgánů hostitele.

Klíště, práce všeho druhu

Není divu, že se klíště – přenašeč vážných chorob, jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitida – ocitlo ve středu zájmu mnoha vědeckých týmů na světě. Patří mezi ně i tým profesora Jana Kopeckého na katedře medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se se svými kolegy zabývá výzkumem klíšťat déle než dvacet let. Zkoumali zde například vliv klíštěcích slin na imunitu hostitele, studovali klíštěcími slinami aktivovaný přenos patogenů a zabývali se i přípravou vakcíny, která by vyvolávala imunitní odpověď proti antigenům klíštěcích slin, a tudíž by mohla blokovat přenos patogenů klíšťaty. Zatím se však nikomu látku, která by zastavila klíště i borelii, nepodařilo najít. Součástí skupiny profesora Kopeckého se během studií přírodovědy stal v roce 2003 i Jindřich Chmelař.