Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Jindřich Chmelař

Klíšťata jsou fascinující tvorové
 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 32, 2016/1
 |  Seriál: Jsem z Jihočeské univerzity, 1. díl

Klíšťata jsou nebezpeční paraziti. Biologové se však do nich můžou i zamilovat. Schopnosti těchto tvorů jsou totiž opravdu zcela mimořádné a jejich hlubší poznání může přinést nečekané ovoce – třeba i léky na alergie či proti nádorům. Jedním z vědců, kteří se zabývají účinky klíštěcích slin, je i Jindřich Chmelař z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Co všechno umějí sliny, které klíště vypouští během sání do rány? Je toho hodně: sliny (tedy stovky molekul bioaktivních látek v nich obsažených) brání srážení krve, potlačují bolest i obranou reakci organismu hostitele. To klíštěti umožní dostatečně nenápadně a dlouho sát (takzvaná tvrdá klíšťata včetně našeho nejběžnějšího klíštěte obecného – Ixodes ricinus – potřebují sát až deset dní). Naprosto neobyčejných vlastností a účinků klíštěcích slin však využívají další nezvaní hosté: se slinami se „svezou“ do organismu hostitele i bakterie, viry a další patogeny. Účinné látky z klíštěcích slin jim navíc zaručují, že to půjde snadno a rychle, že se bryskně pomnoží a lépe proniknou do vnitřních orgánů hostitele.

Klíště, práce všeho druhu

Není divu, že se klíště – přenašeč vážných chorob, jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitida – ocitlo ve středu zájmu mnoha vědeckých týmů na světě. Patří mezi ně i tým profesora Jana Kopeckého na katedře medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se se svými kolegy zabývá výzkumem klíšťat déle než dvacet let. Zkoumali zde například vliv klíštěcích slin na imunitu hostitele, studovali klíštěcími slinami aktivovaný přenos patogenů a zabývali se i přípravou vakcíny, která by vyvolávala imunitní odpověď proti antigenům klíštěcích slin, a tudíž by mohla blokovat přenos patogenů klíšťaty. Zatím se však nikomu látku, která by zastavila klíště i borelii, nepodařilo najít. Součástí skupiny profesora Kopeckého se během studií přírodovědy stal v roce 2003 i Jindřich Chmelař.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné