Diamantový příběh

Začalo to vloni, u Chrášťan, na výsypce odpadů po zpracování českých granátů, které jeli hledat. Zaujal je čirý kamínek, výrazně třpytivější, než cokoliv v okolí. Zkoušeli s ním rýt do skla, dívali se na něj pod mikroskopem a svou nejistotu v určení se rozhodli vyřešit s pomocí známé, vlastnící klenotnictví. Zkoumala čtyři donesené vzorky. Jeden z nich by podle ní mohl být diamant.

„Je to zrnko, které prošlo intenzivně vodním transportem,“ zní první slova gemologa Radka Hanuse poté, co na kamínek 2,8 × 2,1 × 2,05 mm poprvé pohlédl pod lupou. Právě do vody by se mohl drahokam dostat, kdyby se diamantonosná hornina po vynesení z obrovských hloubek pod zemí rozpadla. Zbývá zjistit, jestli v ruce držíme opravdový diamant. V následující půlhodině se rozhodne.

Na našem území bylo nalezeno už několik diamantů. První známý pochází z roku 1869 od Dlažkovic. Je poměrně veliký, s rozměry 4,13 × 2,63 mm a hmotnosti 57 mg. Druhý našli roku 1927 v okolí Chrášťan, tedy právě tam, odkud si Vojta přinesl svůj čirý kamínek. Chrášťanský diamant má rozměry 3 × 2,85 × 2,6 mm a hmotnost 22 mg a je nyní spolu s dlažkovickým ve sbírkách Národního muzea. Když si o tom Vojta přečetl ve Vesmíru (Vesmír 93, 514, 2014/9), toužil zjistit, jestli má doma další ryze „český“ diamant. Se svým podezřením se proto svěřil redakci Vesmíru. Rozhodli jsme se zprostředkovat mu zkoumání kamínku u gemologa Hanuse.

V této souvislosti je třeba podotknout, že prozatím poslední nálezy diamantů z našeho území nejsou zase tak staré. V Podkrkonoší se v letech 1997 a 2000 podařilo najít diamanty až o průměru 5,5 mm. Z roku 2003 pak dokonce pochází kámen o maximálním rozměru téměř 7 mm. Někteří odborníci však tyto nálezy označují za podvrhy. Jak si povede kamínek, nalezený na místě druhého potvrzeného českého diamantu? O tom se dozvíte ve videoreportáži.