Pokrok znamená nebát se

Nedávno jste se stala první místopředsedkyní Rady pro vědu, výzkum a inovace. Jaké jsou vaše ambice v této funkci?

Rada prošla rekonstrukcí a to jí rozhodně prospělo. Místopředseda vlády a předseda RVVI Pavel Bělobrádek na rozdíl od předchozího vedení Radu opravdu řídí. Vznikl úřad pro vědu, jehož je RVVI poradním orgánem. Předsednictvo Rady se schází každý týden, ale konají se ještě mimořádná pracovní zasedání, kde se probírají potřebné věci ve větším detailu, práce je tedy značně intenzivní. Fungování úřadu dnes směřuje k tomu, aby vzniklo ministerstvo pro vědu a výzkum. To by bylo skvělé, konečně by věda měla svého stálého zástupce ve vládě. Zároveň by ale bylo nešťastné, kdyby po vzniku ministerstva úloha Rady jako poradního orgánu vlády utrpěla. Neměla by ztratit dosavadní pravomoci, spíše by jí některé měly přibýt.

Jak se na budoucí zmenšení vlivu dívá ministr školství?

Současný ministr školství nemá problém, že se jeho obrovská agenda zúží. Vznik nového ministerstva však není úplně jednoduše proveditelný, vyžaduje změnu zákona (pozn. red.: kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb.) a obávám se, že těsně před volbami to nikdo nebude chtít dělat, takže to ještě nějaký ten rok potrvá. Ale našlápnuto máme, což je dobře. Zařadila byste pod ministerstvo i vysoké školy? Bylo by to logické spojení, výzkum a vysoké školy mají mnoho společného. Někteří lidé se domnívají, že celý vzdělávací systém včetně VŠ má být pod jedním ministerstvem, někteří, že VŠ také dělají výzkum a měly by s ním být pod jednou střechou. Jak to dopadne? Třeba vznikne jen ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace.

Inovace. Slovo skloňované při všech příležitostech, vědce v základním výzkumu však poněkud straší.

Já inovacím fandím, ale základní výzkum je zásadní, o jeho důležitosti není sporu. Inovace a aplikovaný výzkum nyní ale představují horký brambor – hrozí totiž velké ztráty. Máme zde obrovské