Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nanokrystaly ve službách chameleonů

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 255, 2015/5

Samci chameleonů při setkání s konkurentem rychle zapomenou na maskovací zbarvení a rozzáří se výstražnými barvami. Např. madagaskarský chameleon pardálí (Furcifer pardalis) to zvládne během dvou minut. Tým biologů a fyziků ze Ženevské univerzity (UNIGE) nyní zjistil, že rychlá změna zbarvení není způsobena přesunem pigmentů v kožních buňkách.

Chameleon sice disponuje hnědými, červenými a žlutými pigmenty, ty však jeho barvu určují jen ve chvílích klidu. Při konfrontaci s jiným samcem se uplatňuje strukturální zbarvení způsobené lomem a odrazem světla na nanostrukturách. Na stejném principu je založeno modré zbarvení ledňáčků, proměnlivé barvy motýlích křídel nebo třeba kovově lesklé zbarvení krovek střevlíků.

Samečci chameleonů mají v kůži vrstvu specializovaných buněk, iridophorů, obsahujících velké množství nanokrystalů guaninu, uspořádaných do pravidelné sítě. (Guanin je jeden ze stavebních kamenů DNA, ale také dusíkatý odpadní produkt např. v ptačím guanu nebo u pavouků. Je jím mimo jiné tvořen kříž na zadečku křižáků.)

Nanokrystaly za normálních okolností odrážejí modrou či zelenou barvu. Při podráždění ale chameleon vrstvičku iridophorů roztáhne, síť nanokrystalů se až o 30 % rozvolní a začne odrážet delší vlnové délky od žluté po červenou. Autoři výzkumu to testovali koupelí iridophorů v roztoku o různé koncentraci solí, čímž se osmoticky měnil objem buněk. Zatím není jasné, jak chameleon uspořádání krystalů ovládá – zda hormonálně, nebo prostřednictvím nervových vzruchů.

Výzkum odhalil ještě jednu, hlouběji uloženou vrstvu buněk obsahujících o něco větší a méně uspořádané nanokrystaly guaninu. Vrstva odráží infračervené záření a zřejmě pomáhá chránit chameleona před přehřátím. (Nature Communications, 2015, doi: 10.1038/ncomms7368)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...