Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Nanokrystaly ve službách chameleonů

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 255, 2015/5

Samci chameleonů při setkání s konkurentem rychle zapomenou na maskovací zbarvení a rozzáří se výstražnými barvami. Např. madagaskarský chameleon pardálí (Furcifer pardalis) to zvládne během dvou minut. Tým biologů a fyziků ze Ženevské univerzity (UNIGE) nyní zjistil, že rychlá změna zbarvení není způsobena přesunem pigmentů v kožních buňkách.

Chameleon sice disponuje hnědými, červenými a žlutými pigmenty, ty však jeho barvu určují jen ve chvílích klidu. Při konfrontaci s jiným samcem se uplatňuje strukturální zbarvení způsobené lomem a odrazem světla na nanostrukturách. Na stejném principu je založeno modré zbarvení ledňáčků, proměnlivé barvy motýlích křídel nebo třeba kovově lesklé zbarvení krovek střevlíků.

Samečci chameleonů mají v kůži vrstvu specializovaných buněk, iridophorů, obsahujících velké množství nanokrystalů guaninu, uspořádaných do pravidelné sítě. (Guanin je jeden ze stavebních kamenů DNA, ale také dusíkatý odpadní produkt např. v ptačím guanu nebo u pavouků. Je jím mimo jiné tvořen kříž na zadečku křižáků.)

Nanokrystaly za normálních okolností odrážejí modrou či zelenou barvu. Při podráždění ale chameleon vrstvičku iridophorů roztáhne, síť nanokrystalů se až o 30 % rozvolní a začne odrážet delší vlnové délky od žluté po červenou. Autoři výzkumu to testovali koupelí iridophorů v roztoku o různé koncentraci solí, čímž se osmoticky měnil objem buněk. Zatím není jasné, jak chameleon uspořádání krystalů ovládá – zda hormonálně, nebo prostřednictvím nervových vzruchů.

Výzkum odhalil ještě jednu, hlouběji uloženou vrstvu buněk obsahujících o něco větší a méně uspořádané nanokrystaly guaninu. Vrstva odráží infračervené záření a zřejmě pomáhá chránit chameleona před přehřátím. (Nature Communications, 2015, doi: 10.1038/ncomms7368)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...