Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Nanokrystaly ve službách chameleonů

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 255, 2015/5

Samci chameleonů při setkání s konkurentem rychle zapomenou na maskovací zbarvení a rozzáří se výstražnými barvami. Např. madagaskarský chameleon pardálí (Furcifer pardalis) to zvládne během dvou minut. Tým biologů a fyziků ze Ženevské univerzity (UNIGE) nyní zjistil, že rychlá změna zbarvení není způsobena přesunem pigmentů v kožních buňkách.

Chameleon sice disponuje hnědými, červenými a žlutými pigmenty, ty však jeho barvu určují jen ve chvílích klidu. Při konfrontaci s jiným samcem se uplatňuje strukturální zbarvení způsobené lomem a odrazem světla na nanostrukturách. Na stejném principu je založeno modré zbarvení ledňáčků, proměnlivé barvy motýlích křídel nebo třeba kovově lesklé zbarvení krovek střevlíků.

Samečci chameleonů mají v kůži vrstvu specializovaných buněk, iridophorů, obsahujících velké množství nanokrystalů guaninu, uspořádaných do pravidelné sítě. (Guanin je jeden ze stavebních kamenů DNA, ale také dusíkatý odpadní produkt např. v ptačím guanu nebo u pavouků. Je jím mimo jiné tvořen kříž na zadečku křižáků.)

Nanokrystaly za normálních okolností odrážejí modrou či zelenou barvu. Při podráždění ale chameleon vrstvičku iridophorů roztáhne, síť nanokrystalů se až o 30 % rozvolní a začne odrážet delší vlnové délky od žluté po červenou. Autoři výzkumu to testovali koupelí iridophorů v roztoku o různé koncentraci solí, čímž se osmoticky měnil objem buněk. Zatím není jasné, jak chameleon uspořádání krystalů ovládá – zda hormonálně, nebo prostřednictvím nervových vzruchů.

Výzkum odhalil ještě jednu, hlouběji uloženou vrstvu buněk obsahujících o něco větší a méně uspořádané nanokrystaly guaninu. Vrstva odráží infračervené záření a zřejmě pomáhá chránit chameleona před přehřátím. (Nature Communications, 2015, doi: 10.1038/ncomms7368)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné