Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Pod radarem a teď na světlo

Rozhovor s Josefem Lazarem
 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 200, 2015/4

Josef Lazar, autor unikátního mikroskopu a metody pozorování živých buněk, držitel českého a amerického patentu vypráví o svém „kruhovém vědeckém vývoji“. O tom, jak se vědec ze špičkové laboratoře v New Yorku stane přes noc nezaměstnaným, jak bez peněz člověku snadno uteče světové prvenství, a o tom, jak těžké je vědecké podnikání v Česku.

Co dovedlo českého chemika do Ameriky a co k mikroskopům?

Můj vědecký vývoj je docela dlouhý, proměnlivý a tak trochu kruhový. Studoval jsem syntetickou organickou chemii a při magisterské práci v Ústavu organické chemie a biochemie jsem přičichl k hmyzím feromonům. Syntetizoval jsem je a látky jim podobné, ale trochu jsem přitom záviděl biochemikům, že jejich práce – zjišťování, jak tyto látky fungují, behaviorální pokusy – je zajímavější. Abych mohl studovat biochemické mechanismy rozpoznávání feromonů, přesunul jsem se do Ameriky, na doktorské studium medicinální chemie na University of Utah a do laboratoře profesora Glenna Prestwiche, s nímž spolupracovala i pražská laboratoř UOCHB. Abych mohl dělat s bílkovinami, které interagují s feromony, musel jsem se naučit klonovat příslušné geny. Klonování genů je vlastně chemická reakce s DNA, to mě jakožto chemika bavilo a i mi to docela šlo.

A ten obrat k mikroskopům, tedy do značné míry k fyzice?

Po dokončení doktorandského studia jsem nastoupil na Columbia University, do laboratoře Stuarta Firesteina, který zkoumal myší feromony. Ale uvědomili jsme si, že fungování feromonů nikdy opravdu neporozumíme, dokud neuvidíme, jak v mozku běhá elektřina. Protože na úrovni neuronů se odehrávají procesy rozpoznání feromonů, zpracování signálů, spouštění chování samců nebo samiček. Shodli jsme se na tom, že bychom tyhle všechny záhady rádi rozluštili. Tehdy jsem sepsal žádost o velice kompetitivní grant McKnightovy nadace, který dostanou ročně pouze dva uchazeči. My jsme to štěstí měli. Tak jsem se pro změnu začal zabývat problémem, jak to udělat, abychom mikroskopem viděli změny elektrického napětí v buňkách. Pracovali jsme na tom několik let, ale pak Stuart nedostal grant a na konci listopadu mi řekl, že má na mou práci peníze jen do konce ruku. To bylo hodně nečekané a pak hodně krušné.

Jak se to stalo?

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné