Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Muzeum ve vile Stanislava Suchardy

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 182, 2015/3

Běžní návštěvníci architektonických památek zpravidla míří na prohlídky státních i soukromých hradů a zámků. Feudálním sídlům, která už jsou širokou veřejností tradičně přijímána jako objekty hodné návštěvy, však především v posledních letech vyrostla konkurence. Novou sféru zájmu představuje řada zpřístupňovaných rezidencí místní české, ale i německé buržoazie. Vyvrcholením tohoto důležitého trendu se bezesporu stala důkladná renovace brněnské vily Tugendhat od architekta Miese van der Rohe a její zápis na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Tímto činem ovšem četné snahy o rekonstrukce a následné zpřístupnění moderních rezidencí neskončily. Naopak se zdá, že zájem odborné i laické veřejnosti o prezentování i poznávání buržoazní kultury bydlení je na vzestupu. Daný trend dokládají další příklady. Na sklonku loňského roku byla pro milovníky architektury otevřena brněnská vila Stiassny a v letošním roce se chystá zpřístupnění dalšího objektu této významné průmyslnické rodiny, a to secesní vily Löw- Beer, tedy rodného domu Grete Tugendhatové. V Praze se připravuje zahájení provozu ve vlastní vile architekta Otto Rothmayera; a do tohoto trendu lze zařadit také nově rehabilitované interiéry od Adolfa Loose v Plzni.

Nenápadně, téměř stranou vší pozornosti, vznikla jedinečná příležitost k poznání jedné z nejhodnotnějších památek české architektonické moderny. Potomci Stanislava Suchardy totiž založili nadaci, která zahájila provoz muzea tohoto sochaře v jeho vlastní vile v pražské Bubenči.

Ve vilové zástavbě Bubenče se nachází i starší dům rodiny Suchardů. Ten jim však přestal dostačovat v okamžiku, kdy byl Stanislav Sucharda pověřen vypracováním monumentálního pomníku Františka Palackého (1901–1912). Tehdy oslovil svého přítele architekta Jana Kotěru, který mu navrhl nový objekt sdružující obydlí rodiny i dostatečně dimenzovaný umělecký ateliér.

Suchardova vila z let 1904–1907 patří do důležité skupiny rodinných domů od Jana Kotěry z počátku 20. století, v kterých architekt uplatnil prostorové schéma centrální schodišťové haly. Ta se stala hlavním komunikačním, ale také reprezentačním jádrem interiéru. Vytváří jednak slavnostní nástup, útulná zákoutí, ale rovněž přirozené východisko pro koncepci vnitřního provozu. V tomto případě šlo především o optimální propojení rodinných místností s ateliérem, který se nacházel v samostatném křídle.

Jan Kotěra nalezl ve svém příteli a kolegovi ze skupiny Mánes ideálního klienta. Z jejich vzájemného uměleckého souznění a spolupráce vznikl dům mimořádných kvalit, jedinečný gesamtkunstwerk české moderny.

Navzdory politickým zvratům 20. století zůstává Suchardova vila kontinuálně až do dnešní doby ve vlastnictví rodiny, což má pozitivní dopad na autentické zachování stavby i jejího původního vybavení. Unikátní soubor tak představuje in situ jednu z mála špičkových ukázek kultury bydlení z počátku 20. století na našem území. Navíc v provedení a vybavení té nejvyšší možné umělecké úrovně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Vendula Hnídková

Mgr. Vendula Hnídková, Ph.D., (*1978) je historička architektury. Absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně a doktorské studium na VŠUP v Praze. Působí v Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., a je autorkou knih Pavel Janák – Obrys doby a Národní styl. Kultura a politika.

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné