Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kropidlákem proti aflatoxinu

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 131, 2015/3

Kropidlák Aspergillus flavus je vřeckovýtrusná houba z čeledi plísňovkovité (pro většinu lidí prostě žlutozelená plíseň) známá působením škod na skladovaných potravinách a na zdraví lidí. Kropidlák se vyskytuje zejména na uskladněném obilí, na arašídech a na kukuřici. Na té ho najdeme už během zrání zrn, když je napadne a okusuje jeden z četných hmyzích škůdců. Na těchto substrátech produkuje složitý organický jed aflatoxin. Ten je po požití akutně toxický a velmi silně karcinogenní, nebezpečný zejména pro játra. Vedle toho může kropidlák přímo napadat lidský organismus jako patogen způsobující aspergilózu plic, rohovky, ucha; napadá též různé tepny. Spory jsou alergenní.

Předcházení zdravotním problémům lidí i hospodářských zvířat tedy spočívá zejména v ochraně plodin před kontaminací sporami kropidláku, ve správném skladování potravin a krmiv, ale také třeba v ochraně kukuřice proti škůdcům napadajícím nezralé palice. V tom jsou nejlepší transgenní kultivary nesoucí endotoxin toxický pro zavíječe nebo bázlivce.

Leckoho může překvapit, že v USA jsou registrovány dva přípravky obsahující živé spory kropidláku, které se aplikují na potravinářské plodiny a bavlnu. Jde o přirozeně se vyskytující atoxigenní kmeny, postrádající schopnost produkovat aflatoxin. Předběžně je povoleno používat podobný prostředek také v Nigérii. Dalších pět netoxických kmenů kropidláku bylo nedávno izolováno a testováno v Itálii. Jejich aplikace ve směsi se sporami toxického kmene snižovala koncentraci jedu už při poměru 1 : 4, úplnou převahu získaly hodné kmeny plísně až při poměru 4 : 1. V Itálii nyní připravují masovou produkci netoxických kropidláků. Ty by při aplikaci na pole měly vytlačit toxické kmeny. Pokud kukuřice přece jen trochu zplesniví, nebude jedovatá a karcinogenní. Škoda že jednotlivé kmeny kropidláku jsou adaptované na místní klima. Pro chladnější střední Evropu si budeme muset najít vlastní hodné plísně. (BioControl 60, 125–134, 2015)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...