Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kropidlákem proti aflatoxinu

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 131, 2015/3

Kropidlák Aspergillus flavus je vřeckovýtrusná houba z čeledi plísňovkovité (pro většinu lidí prostě žlutozelená plíseň) známá působením škod na skladovaných potravinách a na zdraví lidí. Kropidlák se vyskytuje zejména na uskladněném obilí, na arašídech a na kukuřici. Na té ho najdeme už během zrání zrn, když je napadne a okusuje jeden z četných hmyzích škůdců. Na těchto substrátech produkuje složitý organický jed aflatoxin. Ten je po požití akutně toxický a velmi silně karcinogenní, nebezpečný zejména pro játra. Vedle toho může kropidlák přímo napadat lidský organismus jako patogen způsobující aspergilózu plic, rohovky, ucha; napadá též různé tepny. Spory jsou alergenní.

Předcházení zdravotním problémům lidí i hospodářských zvířat tedy spočívá zejména v ochraně plodin před kontaminací sporami kropidláku, ve správném skladování potravin a krmiv, ale také třeba v ochraně kukuřice proti škůdcům napadajícím nezralé palice. V tom jsou nejlepší transgenní kultivary nesoucí endotoxin toxický pro zavíječe nebo bázlivce.

Leckoho může překvapit, že v USA jsou registrovány dva přípravky obsahující živé spory kropidláku, které se aplikují na potravinářské plodiny a bavlnu. Jde o přirozeně se vyskytující atoxigenní kmeny, postrádající schopnost produkovat aflatoxin. Předběžně je povoleno používat podobný prostředek také v Nigérii. Dalších pět netoxických kmenů kropidláku bylo nedávno izolováno a testováno v Itálii. Jejich aplikace ve směsi se sporami toxického kmene snižovala koncentraci jedu už při poměru 1 : 4, úplnou převahu získaly hodné kmeny plísně až při poměru 4 : 1. V Itálii nyní připravují masovou produkci netoxických kropidláků. Ty by při aplikaci na pole měly vytlačit toxické kmeny. Pokud kukuřice přece jen trochu zplesniví, nebude jedovatá a karcinogenní. Škoda že jednotlivé kmeny kropidláku jsou adaptované na místní klima. Pro chladnější střední Evropu si budeme muset najít vlastní hodné plísně. (BioControl 60, 125–134, 2015)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné