Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Japonci zbudují superobservatoř

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 132, 2015/3

Každým centimetrem krychlovým prostoru kolem nás i v nás proletí sekundu co sekundu 300 neutrin, která v sobě nesou informaci o tom, jak vypadal vesmír pouhou jednu sekundu po velkém třesku. Spolu s nimi jsou v tomtéž objemu miliardy neutrin pocházejících z nitra Slunce, naší planety, výbuchů supernov i běžné činnosti pozemských atomových reaktorů.

Tváří v tvář těmto obrovským kvantům informací o takřka veškerém známém světě, který nás obklopuje, však zůstáváme slepí. Nejlepší detektory, které máme, zaznamenají v průměru jedno neutrino za hodinu. Kdybychom úspěšnost detektorů řádově zvýšili, otevřel by se před námi tušený, avšak těžko dosažitelný svět.

Velké zkušenosti s výzkumem neutrin má Japonsko. Tamní fyzikové v polovině osmdesátých let 20. století provedli detektorem Kamiokande průkopnická pozorování neutrin ze Slunce, zemské atmosféry a supernov. Práce byla později oceněna Nobelovou cenou za fyziku (Vesmír 82, 102, 2003/2). Výstavba většího detektoru Super-Kamiokande dovolila v devadesátých letech odhalit znepokojivé informace o tom, že neutrina jsou hmotná. Nyní japonští fyzikové pomýšlejí na ještě větší detektor, nazvaný Hyper-Kamiokande, který má být nejméně desetkrát větší než Super-Kamiokande, a tedy vůbec největším zařízením tohoto druhu v lidské historii. Odborníci věří, že jim toto monstrum umožní prozkoumat zbývající neznámé vlastnosti neutrin, studovat raný vesmír i proč je v něm hmota běžnější než antihmota. Dne 31. ledna se proto vědci 13 zemí dohodli na podpoře projektu výstavby detektoru, který by měl stát přibližně 800 milionů dolarů. Pokud se prostředky podaří získat, stavba má začít v roce 2018 a se sběrem prvních dat se počítá po roce 2025. (Science, www.sciencemag.org/content/347/6222/598.full)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné