Japonci zbudují superobservatoř

Každým centimetrem krychlovým prostoru kolem nás i v nás proletí sekundu co sekundu 300 neutrin, která v sobě nesou informaci o tom, jak vypadal vesmír pouhou jednu sekundu po velkém třesku. Spolu s nimi jsou v tomtéž objemu miliardy neutrin pocházejících z nitra Slunce, naší planety, výbuchů supernov i běžné činnosti pozemských atomových reaktorů.

Tváří v tvář těmto obrovským kvantům informací o takřka veškerém známém světě, který nás obklopuje, však zůstáváme slepí. Nejlepší detektory, které máme, zaznamenají v průměru jedno neutrino za hodinu. Kdybychom úspěšnost detektorů řádově zvýšili, otevřel by se před námi tušený, avšak těžko dosažitelný svět.

Velké zkušenosti s výzkumem neutrin má Japonsko. Tamní fyzikové v polovině osmdesátých let 20. století provedli detektorem Kamiokande průkopnická pozorování neutrin ze Slunce, zemské atmosféry a supernov. Práce byla později oceněna Nobelovou cenou za fyziku (Vesmír 82, 102, 2003/2). Výstavba většího detektoru Super-Kamiokande dovolila v devadesátých letech odhalit znepokojivé informace o tom, že neutrina jsou hmotná. Nyní japonští fyzikové pomýšlejí na ještě větší detektor, nazvaný Hyper-Kamiokande, který má být nejméně desetkrát větší než Super-Kamiokande, a tedy vůbec největším zařízením tohoto druhu v lidské historii. Odborníci věří, že jim toto monstrum umožní prozkoumat zbývající neznámé vlastnosti neutrin, studovat raný vesmír i proč je v něm hmota běžnější než antihmota. Dne 31. ledna se proto vědci 13 zemí dohodli na podpoře projektu výstavby detektoru, který by měl stát přibližně 800 milionů dolarů. Pokud se prostředky podaří získat, stavba má začít v roce 2018 a se sběrem prvních dat se počítá po roce 2025. (Science, www.sciencemag.org/content/347/6222/598.full)