Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Když embryo vystřelí z brokovnice

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 676, 2015/12

Byla to gigantická srážka. Obrovská kvanta hmoty rázem změnila skupenství a v okolí dnešní Země z nich vznikl Měsíc. Tento pravděpodobný scénář zrodu našeho nejbližšího kosmického souputníka je už dostatečně znám a zdálo by se, že na něm není mnoho ke zkoumání. Ale znáte to: Pak někdo přijde s originální myšlenkou…

Tím někým byl americký astronom William F. Bottke. Uvědomil si, že proces budování Měsíce musel zanechat rovněž ohromné množství úlomků, které neměly to „štěstí“ být zabudovány do jeho tělesa ani nespadly zpět na Zemi, ale unikly zemské přitažlivosti do meziplanetárního prostoru. Bottke se ve výzkumu tohoto jevu spojil se svým českým kolegou Davidem Vokrouhlickým z Astronomického ústavu Karlovy univerzity a dalšími kolegy, s nimiž letos v dubnu své výsledky publikovali ve vědeckém časopisu Science.

Kolik mohlo být materiálu, který takto z dosahu Země unikl?

Matematické modely ukázaly, že takovýchto „bratrů“ Měsíce, kteří jeho vznik doprovázeli, mohlo být od 2 do 10 procent hmoty, která se srážky obou těles aktivně účastnila. Počítáme do ní jak hmotu vyvrženou ze Země, tak tu, kterou přispěla zárodečná planeta o velikosti Marsu, s níž se Země srazila.

Jak veliké to byly kusy?

Nevíme to přesně, ale pravděpodobně největší z fragmentů, které se dostaly na dráhu, po níž začaly obíhat Slunce, mohly mít průměr až stovek kilometrů. Těch však mohlo být málo. Následovala celá plejáda menších těles. Odhadujeme, že těch o velikosti kolem jednoho kilometru mohla být asi miliarda.

Přitom dnes jich v této velikosti v hlavním pásu planetek známe přes 570 000.

Ano. Podle odhadů by dnes planetek o velikosti kilometru mělo být v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem asi milion. V blízkozemní oblasti by takto rozměrných těles, schopných zkřížit dráhu Zemi, mělo být asi tisíc. Dnes je v tomto smyslu prostor kolem nás velmi „chudý“. Když to srovnáme s fází, kdy sluneční soustava teprve vznikala a populace malých těles byly oproti dnešku početnější, létaly kolem Slunce miliardy podobně velikých planetek. Časem však tato populace začala upadat. Buď je do své hmoty zabudovala již existující tzv. planetární embrya, nebo byl materiál gravitačními vlivy vymeten pryč. V okamžiku, kdy vznikl Měsíc, už byla původní populace kilometrových těles tak ochuzena, že když při srážce odletěl od Země čerstvý mrak pozůstatků srážky, byl početně natolik silný, že nezanikl v množství jiných podobně velikých těles té doby. Díky tomu projev této srážky nezmizel v šumu nějaké jiné populace, jak by se to stalo, pokud by byl jen kapkou v moři již existujících těles. V takovém případě bychom signál o vzniku Měsíce samostatně nemohli zaznamenat.

To, že se nám signál dochoval, tedy můžeme brát jako důkaz, že šlo o dobově významnou událost?

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné