Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Kozy, krávy, klíšťovka, pro klíšťata bokovka?

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 534, 2015/10

Virová klíšťová encefalitida může být přenesena na člověka především přímým zákusem infikovaného klíštěte. Těchto případů bývá zachyceno hodně, kolem 160 000 v Evropě a Rusku jen mezi roky 1990 a 2007. Druhá, mnohem vzácnější cesta této infekce vede přes syrové mléko nakažených přežvýkavců, především koz. Rychlá pasterizace, při níž se mléko, ovocné šťávy či víno bídné kvality zahřejí po 15–30 sekund na 71,5 až 74 °C nebo na několik sekund na 150 °C,), likviduje údajně tuberkulózu, brucelózu, záškrt, spálu, Q‑horečku a také zabíjí škodlivé bakterie rodů a druhů Salmonella, Listeria, Yersinia, Campylobacter, Staphylococcus aureusEscherichia coli. Mimo B2 obsahuje kravské mléko vitamínů málo a jejich několikaprocentní tepelný úbytek je zanedbatelný. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí je nesprávně zpracované syrové mléko odpovědné za téměř 3× více hospitalizací než jakékoliv jiné potravinové onemocnění. To dělá z neošetřeného mléka jednu z nejnebezpečnějších potravin na světě (asi podobně jako je postel místo nejčastějšího úmrtí). V říjnu 2011 byl v Maďarsku zjištěn překvapivý výskyt klíšťové encefalitidy potenciálně související s konzumací nepasterizovaného kravského mléka. Kohortová studie na všech zákaznících podezřelého farmáře identifikovala celkem 11 případů, 7 sérologicky potvrzených případů a 4 podezřelé dle klinického obrazu. Žádný z postižených neudával kousnutí klíštětem a až na jednu ženu, evidentně oslabenou jinou nemocí, všichni přežili. Tento přenos je v naší zeměpisné oblasti v posledních letech poměrně vzácný, ale vzhledem k rostoucí popularitě alternativního stravování přímo z farem a z cecíků, zahrnující i antipatie k pasterizaci mléka, jej nelze přehlédnout. (PMID: 25227182, PMID: 22490310, www.foodsmart.govt.nz/food-safety/high-risk-foods/raw-milk/rawmilk.htm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné