Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Kozy, krávy, klíšťovka, pro klíšťata bokovka?

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 534, 2015/10

Virová klíšťová encefalitida může být přenesena na člověka především přímým zákusem infikovaného klíštěte. Těchto případů bývá zachyceno hodně, kolem 160 000 v Evropě a Rusku jen mezi roky 1990 a 2007. Druhá, mnohem vzácnější cesta této infekce vede přes syrové mléko nakažených přežvýkavců, především koz. Rychlá pasterizace, při níž se mléko, ovocné šťávy či víno bídné kvality zahřejí po 15–30 sekund na 71,5 až 74 °C nebo na několik sekund na 150 °C,), likviduje údajně tuberkulózu, brucelózu, záškrt, spálu, Q‑horečku a také zabíjí škodlivé bakterie rodů a druhů Salmonella, Listeria, Yersinia, Campylobacter, Staphylococcus aureusEscherichia coli. Mimo B2 obsahuje kravské mléko vitamínů málo a jejich několikaprocentní tepelný úbytek je zanedbatelný. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí je nesprávně zpracované syrové mléko odpovědné za téměř 3× více hospitalizací než jakékoliv jiné potravinové onemocnění. To dělá z neošetřeného mléka jednu z nejnebezpečnějších potravin na světě (asi podobně jako je postel místo nejčastějšího úmrtí). V říjnu 2011 byl v Maďarsku zjištěn překvapivý výskyt klíšťové encefalitidy potenciálně související s konzumací nepasterizovaného kravského mléka. Kohortová studie na všech zákaznících podezřelého farmáře identifikovala celkem 11 případů, 7 sérologicky potvrzených případů a 4 podezřelé dle klinického obrazu. Žádný z postižených neudával kousnutí klíštětem a až na jednu ženu, evidentně oslabenou jinou nemocí, všichni přežili. Tento přenos je v naší zeměpisné oblasti v posledních letech poměrně vzácný, ale vzhledem k rostoucí popularitě alternativního stravování přímo z farem a z cecíků, zahrnující i antipatie k pasterizaci mléka, jej nelze přehlédnout. (PMID: 25227182, PMID: 22490310, www.foodsmart.govt.nz/food-safety/high-risk-foods/raw-milk/rawmilk.htm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Bedřich Moldan  |  4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...