Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Kozy, krávy, klíšťovka, pro klíšťata bokovka?

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 534, 2015/10

Virová klíšťová encefalitida může být přenesena na člověka především přímým zákusem infikovaného klíštěte. Těchto případů bývá zachyceno hodně, kolem 160 000 v Evropě a Rusku jen mezi roky 1990 a 2007. Druhá, mnohem vzácnější cesta této infekce vede přes syrové mléko nakažených přežvýkavců, především koz. Rychlá pasterizace, při níž se mléko, ovocné šťávy či víno bídné kvality zahřejí po 15–30 sekund na 71,5 až 74 °C nebo na několik sekund na 150 °C,), likviduje údajně tuberkulózu, brucelózu, záškrt, spálu, Q‑horečku a také zabíjí škodlivé bakterie rodů a druhů Salmonella, Listeria, Yersinia, Campylobacter, Staphylococcus aureus a Escherichia coli. Mimo B2 obsahuje kravské mléko vitamínů málo a jejich několikaprocentní tepelný úbytek je zanedbatelný. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí je nesprávně zpracované syrové mléko odpovědné za téměř 3× více hospitalizací než jakékoliv jiné potravinové onemocnění. To dělá z neošetřeného mléka jednu z nejnebezpečnějších potravin na světě (asi podobně jako je postel místo nejčastějšího úmrtí). V říjnu 2011 byl v Maďarsku zjištěn překvapivý výskyt klíšťové encefalitidy potenciálně související s konzumací nepasterizovaného kravského mléka. Kohortová studie na všech zákaznících podezřelého farmáře identifikovala celkem 11 případů, 7 sérologicky potvrzených případů a 4 podezřelé dle klinického obrazu. Žádný z postižených neudával kousnutí klíštětem a až na jednu ženu, evidentně oslabenou jinou nemocí, všichni přežili. Tento přenos je v naší zeměpisné oblasti v posledních letech poměrně vzácný, ale vzhledem k rostoucí popularitě alternativního stravování přímo z farem a z cecíků, zahrnující i antipatie k pasterizaci mléka, jej nelze přehlédnout. (PMID: 25227182, PMID: 22490310, www.foodsmart.govt.nz/food-safety/high-risk-foods/raw-milk/rawmilk.htm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...