Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Transformace vědeckého skandálu

 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 3, 2015/1

Geologie a zejména archeologie bývaly plné vědeckých skandálů. Slovutní vědci se roky hádali na kongresech a schůzkách o velké koncepty i zdánlivé maličkosti, o slůvka a termíny. Ty doby jsou pryč a občasný rozezlený e-mail je nedokáže nahradit. Skoro každý den chodím do jídelny lysolajského areálu, kam společně se mnou přicházejí kolegové ze všech čtyř akademických ústavů. Hovory se ale již před lety proměnily. Dřív lidé hodně diskutovali o vědeckých otázkách, dnes jsou častější diskuse na téma, kdo dostal grant. Neptáme se už, co daný člověk vymyslel, ale jak velký impakt má časopis, ve kterém studie vyšla. Řekl bych, že za vyšší efektivitou vědy stojí i ztráta nějaké původní nevinné zvědavosti. Vytvořit odborný skandál, tedy předložit nějakou štvavou, ale inspirující teorii je dnes skoro nemožné. Naproti tomu iniciovat nějaký organizačně ekonomický skandál týkající se třeba úvazku na grantu nebo instituce, která má článek autora s více afiliacemi vykázat, je relativně snadné.

Když za mnou přišla dr. Vavrdová se vzorky, na kterých mají být stopy mořských organismů pocházejících již z proterozoika, měl jsem nelíčenou radost. V proterozoiku měla atmosféra nízký obsah kyslíku. Organický uhlík se špatně rozkládal, a výrazně proto zabarvil různé horniny téměř uniformní šedou barvou. Přitom celková mocnost našich proterozoických sedimentů a vulkanitů může být kolem 8 km a možná i o něco víc. I to torzo, které je u nás zachováno, je větší a delší než u celých prvohor. Dr. Vavrdová už před lety ukazovala, že české proterozoikum nebyly jen nějaké jednotvárné sedimenty středně hlubokého moře, ale také mělké laguny, staré říční delty, chemogenní sedimenty v okolí horkých podmořských pramenů a šelfové sedimenty. Prostě celý rozsáhlý, velmi dlouhou dobu se vyvíjející, převážně mikrobiální ekosystém, jenomže došeda zabarvený, a každou nalezenou mikrofosilii bylo možné zpochybnit, protože kulovitý či stopkovitý tvar mohou mít i neživé formy.

Kolega z vedlejší laboratoře dokonce nad jednou fosilií dr. Vavrdové pronesl, že takovou stopu mohl udělat jedině bobr, takže paní doktorka byla jednu chvíli známa jako objevitelka prvního proterozoického bobra, což snášela s humorem. Vlastně jsem o její článek velice stál, ne že bych byl úplně přesvědčen o správné identifikaci ediakarské fauny na našem území, ale protože české proterozoikum je obrovské, dlouhotrvající a málokdo si je kdy prohlížel z paleontologického hlediska. Každý drobný objev zde vydá za desítku nových druhů trilobitů. Možná že budoucnost české paleontologie se jednou, až budou objeveny další sporné útvary na Marsu či na dalších planetách, přesune právě do proterozoika, kde v okolí podmořských oáz kolem horkých pramenů budeme shledávat jednoduché, diskutabilní formy života.

A navíc se nám podařilo konečně pohádat nad skutečným vědeckým objektem, a ne nad formulářem Grantové agentury či vyjádřením evaluační komise. Objev proterozoického „bobra“ se tak radostným způsobem nejenom zapsal mezi geologické skandály nejnovější doby, ale také otevřel dveře k dalším možným objevům i spekulacím o evoluci jednoduchých životních forem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné