Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Neosahávejte kukuřici

 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 7, 2015/1

Ačkoli se zoologové domnívají, že hmat u rostlin je omezený na masožravky, popřípadě mimózu citlivku a semena střílející netýkavky, rostliny často nenápadně reagují na dotyky. Vzájemné dotyky listů téže rostliny anebo rostlin sousedních jsou stimulem, se kterým se rostliny setkávají denně. Experimentátoři z Bosny a Hercegoviny vystavovali mladé rostliny kukuřice a fazolu po šest dní intenzivnímu dotyku jiných rostlin téhož druhu po dobu pouhé minuty denně. Osahávaná kukuřice dosáhla výšky stonku 15,4 namísto 17,5 cm, menší biomasy, listové plochy a jiných morfologických charakteristik, nezmenšil se ale kořenový systém. U fazolu nebyly tyto charakteristiky významně rozdílné od nedotýkaných rostlin.

Rostliny kukuřice s dotykovými podněty emitovaly více nerolidolu, farnesenu a jiných terpenoidů než kontrolní rostliny. U fazolu šlo o nárůst množství neidentifikovaných seskviterpenů. Na tyto pachové látky reagovaly mšice. Jak mšice střemchová – Rhopalosiphum padi – na kukuřici, tak mšice maková – Aphis fabae – na fazolu lezly raději na kontrolní rostliny. A stejně tak samičky slunéčka sedmitečného měly raději kontrolní rostliny, i když na nich ještě nebyly žádné mšice.

(Vsuvka pro kolegy neznalé mšičích chutí: mšice střemchová se jmenuje podle svého brzce jarního a podzimního hostitele, zatímco v létě střídá spoustu rostlin z čeledi lipnicovitých včetně pěstovaných druhů obilovin, i kukuřice; mšice maková podobně přelétá na jaře z brslenu na řadu dvouděložných rostlin, hlavně na řepu a bob, ovšem i na mák, podle něhož má jméno, a na fazol, který byl zkoumán v uvedené studii. Ještě širší spektrum letních hostitelů má třeba mšice broskvoňová, naopak existuje řada „mono“ fágních druhů majících pouhé dva hostitele, jednu dřevinu kolem zimy a jednu bylinu v létě.)

Z nejasného důvodu jsou rostliny s hmatovým stimulem pro mšice nejen méně atraktivní, ale i méně příhodné – za týden na nich mají mšice o 17 % méně potomstva. Zde je menší atraktivita pro mšice spojená s menší atraktivitou pro jejich predátory – slunéčka. Jindy jsou ovšem poškozené rostliny navštěvovány predátory a parazitoidy častěji než rostliny kontrolní. Volají totiž o pomoc prostřednictvím synomonů. Při mírném napadení rostliny snižují chemickou ochranu, což poskytuje predátorům chutnou kořist, teprve při silném napadení vytvářejí spoustu toxinů. Jako třeba chrastice zmiňovaná v souvislosti s vlnáčem netečným (Vesmír 93, 246, 2014/4). Budete-li se muchlat se svými oblíbenými květinami, asi hůř porostou, ale budou nechutnější pro škůdce. (Arthropod-Plant Interactions 8, 171–181, 2014)

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...